pátek 16. prosince 2016

10 nejlepších vánočních filmů, které možná ani neznáte


Dnes bych se s vámi ráda podělila o jednu z našich rodinných tradic, která je sice poměrně nová, ale nemůžeme si ji vynachválit. Nepatříte-li mezi zapřísáhlé puristy, určitě se vám do vánočního programu vloudily i nějaké ty ne zrovna tradiční prvky. Sledování pohádek, jasně. Není na tom nic špatného, tradice se mají neustále vyvíjet, vždyť co je strnulé, to je mrtvé. Možná mi však dáte za pravdu, že už ty pohádky tak nějak nejsou, co bývaly.
Nechci se tu zdlouhavě rozplývat nad časy, kdy televize běžela jen několik hodin denně a polední pauzy vyplňovala rozkošnými štěňaty a koťaty a dokonce i prasaty (ty si dodnes pamatuji nejlépe, zejména díky vtipnému hudebnímu podkreslení z Louskáčka). Nicméně když musel člověk čekat na Popelku celý dlouhý rok, tak si ji pak také jak se patří užil. Zákon mezního užitku je neúprosný, to ví každý začínající ekonom a ví to i můj šestiletý syn, který si jde raději kreslit, nebo blbnout, než by se po xté koukal pořád na tu samou věc. A mně to před pár lety přišlo líto. Mrzelo mě, že by měl přijít o to těšení se na vzácné pohádky, filmy, které jsou vánoční jako samy vánoce a které se prostě nikdy jindy vidět nedají. A tak vzniklo naše úžasné, velkolepé, nejsvátečnější a nejvzácnější

VÁNOČNÍ DVDČKO


Podívali jsme se na obrovské množství snímků s vánoční tématikou, podrobili jsme je kritickému zhodnocení a ty nejlepší z nich získaly místo v této naší jedinečné kompilaci. Celý rok ji máme dobře schovanou a vyndáme ji jenom a pouze na vánoce. Vám teď nabízím seznam filmů, které obsahuje, třeba si mezi nimi také najdete svého favorita.

Legenda o Vánocích

Příběh plný fantasie vypráví o tom, jak to také mohlo být se vznikem vánoční tradice ve Finsku. Celý snímek je v obdivuhodné rovnováze - prostá lidskost, fantasie a kouzla, štěstí, radost i ta špetka typicky severské hořkosti - všeho je tu tak akorát. Když k tomu připočtu záběry překrásné 
finské krajiny, člověku se až sevře srdce.


Tichá myš

Roztomilý film s roztomilými živými (!) zvířaty vypráví o vzniku jedné z nejproslulejších vánočních písní. I přes to, že oplývá mnoha neduhy typickými pro koprodukční televizní tvorbu osmdesátých let, je tenhle film prostě a jednoduše příjemný. Poprvé a na dlouhou dobu i naposledy jsem ho viděla v sedmi letech a zanechal ve mně tak hluboký dojem, že jsem na něj nezapomněla do svých třiceti, kdy jsem ho konečně shlédla podruhé. Jako dospělá vnímám silněji všechny jeho nedostatky, ale pořád jsem si jistá, že dětem bude připadat dokonalý. Nebo tedy alespoň těm našim.

Miluju Astrid Lindgrenovou. Celá naše rodina miluje Astrid Lindgrenovou. Už je vám to asi jasné, že jo? Na dětech z Bullerbynu jsem vyrůstala, četla jsem je znova a znova a představovala jsem si, jaké by to bylo, žít v té idylické vesničce spolu s nimi a zažívat všechny ty veselé každodenní příhody (ačkoliv dětství s chebskou partou, hraní si na chebském hradu, čmuchání ve starých chodbách, lezení po plané jabloni a házení po sobě skelnou vatou mělo taky něco do sebe). Zde nejspíš spočívá i základ mé lásky k lidovým tradicím, v té knížce jich je požehnaně a co na tom, že jsou to tradice švédské. Filmové zpracování přistupuje k předloze citlivě a ačkoliv hlavní postavy nevypadají tak, jak jsme z obrázků Heleny Zmatlíkové zvyklí, určitě jim to prominete.

Jednodušší příběh určený pro malé diváky, kteří nebazírují na nolanovsky vynalézavé a propracované zápletce. Plaší modří skřítci žijí v horách, kde pomocí magického stříbra zajišťují přechod mezi dnem a nocí. Poté, co jejich král začne ztrácet zrak, vypraví se princezna Modrá růže mezi lidi, aby zde našla pro svého otce lék. Jemný a milý film, který díky pohledné, tentokrát pro změnu norské krajině a hezké hudbě neurazí ani dospělé.


Dvě hezké série loutkových večerníčků, vytvořených výtvarnicí a režisérkou Šárkou Váchovou, ve kterých se dozvíme, jak to chodilo dřív a také se naučíme známé i méně obvyklé české koledy. Něžné, hezké. Škoda, že se takto nepovedla i animovaná Česká mše vánoční, která je živoucím důkazem toho, že počítačová animace není vždy to pravé.


Ať se na mě páně Zemeckis nehněvá, ale vidět kapitána Picarda jako chladného a bezohledného pana Scrooge v Halmarkovské adaptaci nejprofláklejšího Dickensova díla je mnohem větší úlet, než sebebláznivější grimasy a pitvoření Jima Carreye. A ikdyž to zní šíleně, nějakým záhadným způsobem tahle směsice docela dobře funguje.


Dokumentární film o přírodě, podle komentáře cílený spíše na dětského diváka. Jakpak se asi mají o vánocích divoká zvířata? A jak jim v tomto období můžeme my lidé ulehčit? Nádherné záběry pohádkové zimní přírody a jejích obyvatel, tentokrát z Německa. Na bílé vánoce v posledních letech nemáme příliš štěstí a tento film nám je může alespoň na chvíli připomenout.


Nejen české vánoční animované kraťasy

Tvorbu H. Týrlové,  J. Trnky, B. Pojara a dalších mistrů animace považuji za vrcholné počiny české kinematografie. Mnohé z jejich filmů jsou navíc na vánoce jak dělané. Mnoho hezkých animovaných kraťasů vhodných pro tuto příležitost však vzniklo také v zahraničí. Zde jsou naše nejoblíbenější: Dva mrazíci, Vánoční stromeček, Půlnoční příhoda, Kubula a kuba Kubikula, Špalíček - Betlém, Panika v městečku - vánoční poleno, britský Sněhulák a český Sněhulák, Sněhulák a sněžný pes, Krtek a sněhulák, Vánoce Charlieho Browna, Vánoční sen, Veselé vánoce, aneb Karlíkovo zimní dobrodružství, francouzský Statečný cínový vojáček, sovětský Statečný cínový vojáček,


Malá vánoční pohádka

Kuky se vrací po švédsko/finsku. Těsně před vánoci ztratí malá Ina svého milovaného medvídka. Od té doby si nepřeje nic jiného, než aby se medvídek našel. Ten mezitím absolvuje náročnou a dobrodružnou cestu, na které potká mnoho zvláštních lidí. Domů se pak navrací v překvapivé společnosti. Hezké dobrodružství plné vánoční nálady určené zejména pro mladší děti.


Sněhová královna

Německo-finské zpracování klasického námětu Hanse Christiana Andersena. Naprosto nechápu jeho nevalné hodnocení na CSFD. My tuto verzi milujeme. K předloze je zde přistupováno s úctou a respektem, pěkné kostýmy, krásné přírodní scenérie a slušné výkony dětských herců (které v dnešní době nejsou nic obvyklého). Přesně takhle bych toto téma natočila já, kdybych to ovšem uměla.



A jaká je vaše srdeční záležitost?




2 komentáře:

  1. Páni, díky za tipy! Musím říct, že máš přehled. Já jsem znala jen Vánoční koledu - v jiném zpracování - a Sněhovou královnu. Tu miluji a taky nechápu. Ale možná si to pletu s pohádkou, kde vystupují Kai a Gerta, která je také mou oblíbenou a na ČSFD ji rozcupovali.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ČSFD skutečně pomáhá jen rámcově. Filmy, které tam končí v černých číslech bývají spolehlivě špatné, ale ty co mají hodnocení zhruba 50% si musí člověk stejně shlédnout osobně a udělat si vlastní názor. Jinak tedy ve filmu se nějak zvlášť nevyznám, ale na ty s vánoční tématikou už jsem tak trochu expert. Jedu podle seznamu z ČSFD, poctivě se podívám na každý s hodnocením nad 40% a ty nejlepší si pořizuju. Jinak těch verzí Sněhové královny je moře, ta tvoje oblíbená bude nejspíš tahle s Bridget Fondou http://www.csfd.cz/film/46063-kai-a-gerda/prehled/ ?

      Vymazat

Pojďme si povídat...