středa 7. prosince 2016

Krátce o sv. Ambroži a krmení ptáčků


Na 7. prosince připadá svátek sv. Ambrože. Svatý Ambrož se narodil ve 4. století v Německu, působil však zejména v Itálii, kde je také jeho kult nejsilnější. Je řazen mezi čtyři latinské církevní otce, položil základy nezávislosti církve na světské moci a výrazně ovlivnil sv. Augustina, kterého též pokřtil.Mezi lidmi byl oblíben díky svému respektu k lokálním církevním zvykům a silně rozvinutému sociálnímu cítění.

Legenda praví, že když byl sv. Ambrož ještě malý, usadil se mu na obličeji včelí roj. Včelky mu létaly do úst a krmily ho svým medem, což bylo považováno za boží znamení a příslib zářivé budoucnosti. V návaznosti na tuto legendu získal sv. Ambrož svůj nejvýznamnější atribut - včelí úl a je považován za patrona včelařů, včel a domácích zvířat obecně.
S tímto světcem býval spojen i jeden z nepříliš rozšířených adventních zvyků. V některých částech Středních Čech a na Mostecku se po setmění u kostela zjevovala postava Ambrože. Ambrož měl na hlavě černou špičatou čepici, obličej mu kryl závoj, oblečen byl do dlouhé bílé košile a v rukou držel bílým papírem polepenou metlu a uzlíček s cukrovím. U kostela už na něj čekávaly děti. Jakmile se Ambrož objevil, začaly na něho hrdinsky pokřikovat, Ambrož je za to honil a při tom mu z uzlíku čas od času vypadl nějaký ten pamlsek. Když se ho dítě snažilo sebrat, Ambrož se ho pokusil chytit, nebo mírně plácnout metlou.

Osobně se mi tenhle ojedinělý zvyk moc líbí. Co může být lepší než pohyb na zdravém vzduchu, navíc, když si při tom Ambrož i všechny děti užijí spoustu legrace? Vzhledem k tomu, že zájem o staré tradice mezi lidmi roste a šíření povědomí o této ambrožské taškařici se věnují i v Toulcově dvořeNárodopisném muzeu, skanzenech lidové kultury atd., možná se i tento časem začlení mezi běžně praktikované adventní zvyky.
Pro naši rodinu však svátek sv. Ambrože znamená něco jiného. Připomínáme si ty, kterým je sv. Ambrož patronem - včely a domácí zvířata. Včelky zatím nemáme, a tak připravujeme slavnostní jídlo slepičkám, psovi, kocourům (našim, sousedovic i těm nezávislým) i papouškům. Zejména však tímto dnem začínáme přikrmovat ptáčky, kteří tu s námi žijí. V sadě máme klasické dřevěné krmítko se stříškou, do kterého jim sypeme zrní, bobule, které jsme jim v létě nasbírali, sekané oříšky a mláto.
V zahradě pro ně připravujeme krmítka z šišek obalených v kokosovém oleji a zrní. Od 7. prosince pak už krmíme celou zimu a dělá nám to velkou radost. Pozorovat dalekohledem ptáky na krmítku je velká zábava, ptáčci nestrádají hladem a tak se u nás drží v hojném počtu. Díky tomu je naše zahrada stále plná zpěvu a v létě nemusíme řešit žádné škůdce.
Rozhodnete-li se ptáčkům přilepšit i vy, můžete jim koupit jídlo hotové (různé lojové koule, slunečnicové a lněné semínko, proso apod.), nebo ho sami připravit. Návod najdete třeba zde. Moc vás ale prosím, přečtěte si pečlivě jak a čím je vhodné ptáky přikrmovat. Například i malé množství soli může znamenat jejich smrt a to by si určitě nikdo z nás nepřál.
Pokud vás zajímají pranostiky, zvyky a tradice Ambrožových chráněnců - včelařů, můžete si přečíst tento článek. Máte-li i vy nějaké rady a doporučení, jak to zvířátkům v zimě usnadnit, budu ráda, když se o ně podělíte v komentářích nebo na naší facebookovské stránce.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Pojďme si povídat...