pátek 2. prosince 2016

Počátek


Každý rok to bylo stejné. Celý rok kde nic tu nic, v obchodech od září vánoční stromky, na Štědrý den řízky, dárky, Popelka a hotovo. Jeden den byl jako druhý, jen několik dní před Vánoci se objevil jakýsi neklid, očekávání čehosi, co se stejně přehnalo tak rychle, že to člověk stěží stihl zaznamenat. A pokud ano, stejně to tak nějak nebylo ono. Řečeno s Cimrmany, Vánoce pro mě byly vždy dvousložkové - pocit očekávání střídal pocit zklamání.

Od dětství jsem si velmi ráda četla báje a pověsti, staré kalendáře a knihy zabývající se českými i zahraničními tradicemi a zvyky. Líbila se mi má představa života našich předků. V ní byl jejich svět zabydlený různou tajemnou havětí, nad veškerenstvem bděly stovky světců, bohů a bůžků, rok plynul rovnoměrně a přirozeně, plně svázaný s přírodnímy cykly. Mít to tak taky, každý den by mohl být malým dobrodružstvím, celý rok by byl plný významů a nějakého vyššího smyslu. S postupem času, s příchodem mého muže a našich dvou dětí jsem začala tyhle své představy a přání uvádět do života a v průběhu několika let jsme si vytvořili sbírku hezkých zvyků a tradicí, které se snažíme dodržovat, pěstovat a rozvíjet. Některé z nich jsou prastaré, některé relativně nové, některé z Čech, jiné mají původ v zahraničí, pár jsme si jich dokonce vytvořili sami.
A protože podstatou uchovávání tradic je jejich předávání, ráda bych se teď o ně s vámi podělila.

2 komentáře:

  1. ...těším se na zvyky a tradice :-) Ať se daří Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jano děkuji za komentář. Vynasnažím se, aby to tu bylo zajímavé :).

      Vymazat

Pojďme si povídat...