úterý 3. ledna 2017

Tři králové


Vyprávění o mudrcích z Východu, pochází z Nového zákona, konkrétně z evangelia podle Matouše. Podle něj se jednalo o perské (a tedy pohanské) hvězdopravce, kteří na základě nebeských znamení předpověděli příchod spasitele. Vydali se za hvězdou, která je k němu měla dovést. Jejich cesta bohužel vedla skrze Jeruzalém a tehdy se tato novina donesla i králi Herodovi. Herodes se jich na vše vyptal a poté, zneklidněn, přikázal, aby se na zpáteční cestě z Betléma znovu zastavili na jeho dvoře a prozradili mu, kde se dítě nachází. Mudrci následovali hvězdu až do města Betléma, poklonili se Ježíškovi a panně Marii a předali jim své dary. Ve snu je pak navštívil anděl a přesvědčil je, aby se ke králi Herodovi nevraceli.

Všichni asi víme, jak to bylo dál. Ježíšek byl zachráněn, ovšem za cenu veliké oběti. Rozlícený Herodes v obavě, že by ho Ježíš mohl připravit o moc, poslal do Betléma vojáky a nechal vyvraždit všechny novorozené chlapečky, kteří se v tu dobu ve městě nacházeli. Památku těchto nevinných obětí lidské zloby a hlouposti si připomínáme 28. prosince, na Mláďátka. Osobně mi je velice líto, že je tento svátek téměř zapomenutý. Poukazuje totiž na velice závažný problém, se kterým se lidstvo potýká v celých svých dějinách. Upomíná nás na skutečnost, že obětmi násilí vedeného strachem a slepou nenávistí bývají především nevinní, slabí a bezbranní.
Podoba, v níž se tento příběh zachoval do dnešních dní, je od původní verze značně odlišná. Zejména během středověku došlo k mnoha upřesněním, která do vyprávění o třech králích vnesla bohatou symboliku. Z mudrců se stávají králové, jejich počet se snižuje na tři (nejspíš s ohledem na tři dary, které Ježíškovi nesou) a získávají svá jména. Kašpar - Strážce pokladu, Melichar - Můj král je světlo a Baltazar - Ochránce života. V Betlémě se sklání před Marií - symbolem země a všeho stvořeného - s Ježíškem na klíně, který nad vším stvořeným kraluje. Tři králové podle středověké tradice symbolizují tři etapy v lidském životě (mládí, zralý věk a stáří) i tři kvality času jako takového (budoucnost, přítomnost a minulost). Zároveň zastupují i tři tehdy známé kontinenty - Afriku, Asii a Evropu. Tvář třetího krále tedy může být tmavá, protože pochází z Afriky a je tmavé pleti, nebo protože ji halí stín smrti, který na minulost, zosobněnou právě postavou Baltazara, padá.
Hieronymus Bosch - Klanění Tří králů
Symbolický význam pak mají i dary, které tři králové Ježíškovi přinášejí. Představují tři základní substance, ze kterých byl dle tehdejších představ složen celý svět. Zlato, jako dokonalý kov, zastupuje skupenství pevné, kadidlo plynné a myrha skupenství kapalné. Další hlubší význam je skrytý ve skutečnosti, že myrhu, která se používala jako prostředek k balzamování mrtvých, přináší právě tmavý král zosobňující hájemství smrti. Ježíšek zkrátka panuje nad vším. 
V tento moment se nejspíš mnoho z vás, kteří se počítáte mezi nevěřící, necítí úplně příjemně. Myslím, že se vše spraví ve chvíli, kdy si uvědomíme, že v tomto případě se nejedná o panování v světském slova smyslu. Ježíšek si rozhodně nikoho nepodrobuje, nikoho k ničemu nenutí a nikoho nikam netlačí. Ani to z jeho podstaty není možné - je to koneckonců čisté, nevinné miminko, žádný despota v brnění a s mečem v ruce. Vzpomeneme-li základní křesťanský postulát, a sice že Bůh (a tedy i Ježíšek) = láska, otevírá se nám poselství, které je všem blízké a je také velice důležité. Poselství o tom, že láska je silnější než bohatství, moudrost, vzdálenost ba i smrt.
Svátek Tří králů má svůj původ ve východní křesťanské věrouce a jeho podstatou je vyjevení se Boha lidem prostřednictvím osoby Ježíše Krista. V západní tradici byl stanoven na 6. ledna a slaví se tak společně se svátkem Křtu Páně a svátkem Zjevení Páně (Epistemie). Svátek Zjevení Páně oslavuje okamžik, kdy Ježíš při svatbě v Káni galilejské dal poprvé poznat svou podstatu tím, že vykonal zázrak a proměnil vodu ve víno. Epistemie a příchod Tří králů jsou si tak principiálně dost blízké a v lidové tradici došlo časem k jejich ztotožnění.
Se svátkem Křtu páně je pak patrně spojen zvyk tříkrálového koupání v řece či potoku. Řídíte-li se doporučením pana Foglara a žijete modrým životem, pak se jistě pravidelně otužujete. V takovém případě se rozhodně zkuste nějakého takového koupání zúčastnit, je to prý velice zdravé. My, kteří si na tento zvyk netroufneme, můžeme místo toho pít svěcenou vodu, což by mělo dle lidové tradice působit neméně blahodárně. Nicméně při koupání v řece člověk určitě potká více zajímavých lidí a užije mnoho legrace.
O setkávání by totiž tento svátek měl být především. Zatímco Štědrý den a následující svátky trávíme v užším rodinném kruhu, na Tři krále bychom měli vyrazit mezi lidi. Můžeme navštívit některý z tříkrálových koncertů, přidat se k tříkrálovému průvodu nebo zajít do kostela, kde se tento den konají bohoslužby, na kterých se, mimo jiné, světí i předměty spojené s tříkrálovou tradicí. Jsou to zlato, křída, voda a kadidlo. Ty to předměty mají své nezastupitelné místo i v lidové tradici, jejich využití a zvyky, které se k nim vážou jsou ale natolik zajímavé a rozmanité, že jsem se jim rozhodla věnovat samostatný článek.
Své první využití však najdou tyto předměty hned po mši při žehnání domácností. Dříve tento úkon prováděli faráři, kostelníci a učitelé. Později, když se tohoto úkolu chopila i chasa, začala se na některých místech praktikovat tzv. volba mazancem. Mezi vesnickou mládež se rozdělil mazanec, ve kterém byl zapečený peníz. Ten, kdo ve svém dílu peníz našel, se stal králem a měl za úkol požehnat všechny domácnosti ve vsi. Dům se nejprve vykuřoval kadidlem a vykrápěl tříkrálovou vodou. Nad dveře se pak svěcenou křídou vyvedl nápis C(K) ✝ M ✝ B ✝ a aktuální letopočet. Navzdory častému přesvědčení se nejedná o iniciály jmen Tří králů, nýbrž o  zkratku latinského Christus mansionem benedicat“ čili Kristus žehnej tomuto domu. Znaménka mezi jednotlivými písmeny pak nejsou plus, ale kříže, symbolizující Nejsvětější Trojici, tedy Otce, Syna a Ducha Svatého.

Tři králové ze Sepekova u Milevska, foto Š. Dvořák

Tříkrálových oslav se účastnily také děti. Tři děti, obvykle ty z nejchudších rodin, se převlékly do jednoduchých kostýmů a tzv. chodili s hvězdou. Na sobe měly bílé dlouhé košile a papírové pozlacené koruny, na klacíku přidělanou hvězdu. Jedno z dětí mělo obličej začerněný sazemi a představovalo tak krále Baltazara. Chodily od domu k domu, zpívaly tříkrálovou koledu a dostávali za to výslužku či drobný obnos. O mnoho let později se tato tradice stala inspirací pro založení charitativní Tříkrálové sbírky. Od roku 2000 ji u nás každoročně pořádá Česká katolická charita a účastní se jí vždy stovky skupin malých koledníků, kteří vybírají do kasiček peníze, které jsou pak použity na pomoc potřebným.
Podle lidových zvyklostí je tříkrálový den také mimořádně vhodný pro různé věštby a předpovědi. Například pomocí svíček můžeme určit délku svého života. Všichni členové rodiny si  naráz zapálí stejně dlouhé svíčky. Ten, komu svíčka dohoří nejdříve, zemře jako první. Komu svíčka hoří jasným plamenem, ze kterého kouř stoupá přímo vzhůru, ten se dostane po smrti do nebe. Pokud svíčka prská a plamínek tancuje, znamená to, že by se měl její majitel polepšit. I tento den je také, stejně jako Štědrý den a Silvestr, vhodný k lití olova. Postup je takový, že si každý z rodiny odlije trochu roztaveného olova do umyvadla s vodou. Ztuhlé kousky olova se položí ke stěně a podle tvaru stínů, které večer na stěnu vrhají se věští budoucnost jejich majitelů.
V západoevropském kulturním okruhu je 6. leden obvykle vnímán jako zakončení Vánoc. Odstrojujeme vánoční stromeček a do jesliček doplňujeme poslední figurky, které zosobňují právě Tři krále. Kompletní betlém nám na rozdíl od stromečku může zdobit domov až do Hromnic.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Pojďme si povídat...