neděle 10. září 2017

20 poutních míst Čech, Moravy a Slezska pro poutníka 21. století


Nejlepším způsobem, jak si o něčem udělat dokonalejší obrázek, je zkusit si to na vlastní kůži. A platí to i o poutích. V minulých dílech našeho seriálu jsme se seznámili s jejich historií a průběhem a nyní můžeme náš průzkum přesunout do terénu. Zajímavých poutních míst je v našem kraji celá řada a stejně hojná je i literatura, jejímž prostřednictvím se s nimi můžete blíže seznámit. V ústřední knihovně v Praze najdete takových titulů na dvanáct set. Všechny poutní cíle jsou svým způsobem krásné a výjimečné, takže pokud vám jde o hezký výlet na místo s určitým duchovním přesahem, můžete své rozhodnutí bez obav svěřit náhodě. Pokud se ovšem chcete zúčastnit nějaké živé, plnokrevné pouti se vším, co k ní patří, bude třeba více plánovat. A nebo se kouknout do našeho seznamu.
Najdete v něm 20 zajímavých poutních míst, kde je poutní tradice stále živá a která se zároveň mohou pochlubit velmi kvalitním doprovodným programem. Tam, kde je to možné, uvádím i datum konání hlavních poutí, abyste rovnou věděli nejen kam, ale také kdy. A abych se k ostatním poutním místům nestavěla macešsky a přezíravě, na konci článku najdete odkazy kde to své, zamilované, určitě najdete. A pokud ne, budu moc ráda, když mi o něm napíšete.


Louňovice pod Blaníkem

Blaník


kolem 28. září - Svatováclavské slavnosti
Poutě na Velký Blaník se konaly již v dávné minulosti - tehdy ještě ke starému kostelu Petra a Pavla. Jeho obnova byla roku 1404 zakázána arcibiskupskou synodou a zdejší poutní tradice tak byla na několik let v útlumu, dokud jí znovu nevzkřísily barokní pořádky a stavba nové poutní kaple zasvěcené Máří Magdaléně. Ta se nacházela  na Malém Blaníku a nakonec však také podlehla diktátu josefínských reforem. Dnes z kapličky zbývají pouhé ruiny, jejichž jedinými obyvateli jsou veverky a památný smrk nazývaný příznačně Velký mnich či Farář.
V roce 1990 však místní poutní tradice zažila překvapivé zmrtvýchvstání. Již 27 let se tak můžeme zúčastnit Svatováclavských slavností, vystoupat na Velký Blaník ke společné modlitbě pod širým nebem a poté se vydat zpátky dolů do Louňovic, kde se koná doprovodný program. Při té příležitosti můžete také navštívit jeskyni Blanických a požádat je, aby ještě dlouho spali.
http://www.lounovicepodblanikem.cz/n_akce.php

Kaple sv. Antonína Paduánského
foto: Bohumil Blahuš

Blatnice pod svatým Antonínkem


zejména kolem 13. 6., ale prakticky od jara do podzimu
Blatnická poutní tradice je spjata s kaplí sv. Antonína Paduánského, kterou nechal v 17. století vystavět Hartmann z Lichtenštejna na výraz vděku za uzdravení jeho syna. Největší slávu zažívaly pouti ke sv. Antonínkovi v době vlasteneckého hnutí, kdy se zde scházela procesí z celého Moravského Slovácka. Jak tyto pouti dříve vypadaly si můžeme prohlédnout na četných obrazech malíře Joži Uprky.
V současnosti sem proudí poutníci od jara do zimy a kromě hlavní pouti ke cti sv. Antonína zde můžete zažít třeba i pouť dožínkovou, nebo skvělé Léto se sv. Antonínkem, které se nese tak trochu ve skautském duchu, takže vás na něm, kromě obvyklého programu čeká i večerní táborák, posezení s kytarou, spaní pod širákem, výtvarné dílny a nejrůznější soutěže a hry.
http://www.antoninek.cz 



Interiér kostela sv. Vintíře
foto: Richenza

Dobrá Voda u Hartmanic


po letnicích a kolem 9. 10.
Dobrá voda u Hartmanic je jedním z poutních míst, kde figuruje zázračný pramen jako příčina a jádro poutní tradice a nejen jako pouhý bonus doplněný časem v touze zvýšit návštěvnický provoz. K místnímu pramínku se putovalo již ve 14. století a ve století 18. byl v jeho těsné blízkosti vystavěn kostel sv. Vintíře.
Sv. Vintíř je společným světcem Čechů i Němců a vy si tak můžete vybrat: buď navštívit pouze Dobrou vodu, nebo si projít celou poutní stezku Via Nova, jejíž je součástí a třeba se při té příležitosti i pocvičit v němčině, nebo využít průvodcovských služeb. Místo je to krásné a když už zde budete, nezapomeňte se podívat i do prostoru kostela, kde najdete jediný skleněný oltář na světě. Je vyroben ze zeleného skla, které silně evokuje vodní živel a jeho autorkou je sklářská výtvarnice Vladimíra Tesařová, rodačka od nás ze Zbraslavi.
http://www.vira.cz/Texty/Clanky/Skleneny-oltar-sv-Vintir-Dobra-Voda.html
http://www.dva.cz/vs/index.html
http://www.poutnicesta-vianova.cz

Dominikánský klášter v Jablonném v Podještědí
foto: VitVit

Jablonné v Podještědí 


kolem 30. 5.
Bazilika a klášter sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném patří k nejcennějším barokním stavbám střední Evropy. Cílem poutníků zde byl původně milostný obraz Panny Marie, brzy však začali navštěvovat i hrob sv. Zdislavy, která spolu se svým manželem Havlem z Lemberka stála u zrodu místního kláštera. Paní Zdislava byla vyhlášena svou starostí o chudé a nemocné a podle legendy vykonala také několik zázraků.
Poutě zde probíhají za česko-německé účasti a jsou spojeny s městskými oslavami, které mívají pěkný lokální charakter. Vystupují na nich děti z místních mateřských a základních škol, chrámové sbory a písničkáři.
http://www.zdislava.cz/poute/


Chrám Jména Panny Marie ve Křtinách
foto: Zdeněk Fiedler

Křtiny


zejména během Svatodušních svátků a jinak od jara do podzimu
Procesí k Madoně, pocházející údajně přímo ze Svaté země, putují do Křtin již od 14. století. S ohledem na její význam byl pro tuto sochu Boží rodičky vystaven i odpovídající chrámový areál, jehož autorem nebyl nikdo jiný, než Jan Blažej Santini, geniální architekt, který se proslavil svým vlastním jedinečným stylem zvaným barokní gotika.
Kromě pouti na Boží hod svatodušní a u příležitosti výročí papežské korunovace milostné sochy Panny Marie se zde konají i zvláštní tematické pouti - pouť hasičská, župní pouť křesťanské sportovní organizace Orel, či voňavé svěcení květin, bylin a  křtinského čaje.
http://krtiny.katolik.cz/index.php

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku
foto: Richenza

Nepomuk 


kolem 15. 5.
Zatím co ostatní města a vsi si musely svůj svatý předmět získat a dovézt, či případně čekat na nějaký ten zázrak, v Nepomuku to mají snadné. Toto město je totiž, jak už jeho název napovídá, rodištěm jednoho z nejvýznamnějších Čechů, generálního vikáře, světce a mučedníka sv. Jana z Nepomuku.
Ačkoliv místní pouť má ve své současné podobě za sebou teprve třetí ročník, rozhodně stojí za návštěvu. Kromě církevních slavností a mší  můžete navštívit i Svatojánské muzeum, kde se dopodrobna seznámíte s osobností Jana z Nepomuku, nejsilnější stránkou je však v tomto případě pečlivě a citlivě sestavený doprovodný program. Gotická a barokní hudba, dechovka, šanson i současná alternativa, kejklíři, rytířské turnaje, ukázky středověkého života, flašinetáři, divadla a téměř 0% prvoplánové komerce. Klobouk dolů.
https://www.nepomuk.cz/obcan/nepomucka-pout/


Točení ohňů na Vltavě

Pražské svatojánské Navalis


15.5.
No a když už jsme tedy u toho Jana Nepomuckého, nejde nezmínit Prahu. Zde byl tento významný český patron mučen a zabit a je tedy jasné, že se to v pražské poutní tradici muselo nějak promítnout. První Svatojánské slavnosti se v Praze konaly roku 1715 v režii řádu křížovníků s červeným srdcem a probíhaly pravidelně až do josefínských reforem. K jejich oživení došlo několikrát v době národního obrození (např. ve spojení s oslavou ku příležitosti položení základního kamene Národního divadla) a pak už nic až do roku 2009, kdy se této tradice chopil Svatojánský spolek.
Jestli chcete zažít pouť s echt barokní atmosférou, Svatojánské Navalis je pro vás to pravé. Pokud bych ji měla charakterizovat dvěma slovy, byla by to světla a voda. Všechny pražské plavební společnosti mají v tento den pohotovost, neboť navalis to je především hudba na lodích. Dále můžete počítat s velkolepými ohňostroji, lasery a točením fagulí a samozřejmě také s duchovním programem a ukázkami našich i zahraničních lidových tradic.
http://www.navalis.cz

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti
foto: Zruprecht

Radhošť


kolem 5. 7.
Pokud vaši duchovní strunu rozehrává především setkání s dramatickou krajinou a pohled na krásy přírody, vypravte se na Radhošť do srdce Moravskoslezských Beskyd. Toto místo bylo od pradávna spojeno s kultem slovanského boha plodnosti, úrody a pohostinnosti Radegasta, na konci 19. století zde byla vystavěna kaple zasvěcená slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi, kteří zde mají i své sousoší (konec konců Radegast také a to nedaleko Pusteven). Vrchol Radhoště a pohled do jeho okolí je natolik působivý, že si dokáže podmanit kohokoliv, bez ohledu na vyznání. Tato jeho největší přednost je však zároveň i určitou nevýhodou. Zatímco u jiných poutí je to ku prospěchu věci, sem mi tisícihlavé davy poutníků tak nějak nepasují (a to nemluvím o těch nekonečných zástupech turistů). Podle mě je prostě Radhošť ideálním místem pro komorní akce a intimní duchovní prožitky a jestli to máte stejně, vydejte se sem sami, mimo sezónu a ideálně hned po ránu. Svítání na Radhošti je nářez!
http://www.matice-radhost.cz


Kostel sv. Ducha a Loretánská kaple Sancta Casa (Římov)
foto: Helcapas

Římov 


kolem 3. 5., 2. 7. a 14. 9.
Římov patří mezi nejvýznamnější poutní místa naší republiky. V polovině 17. století bylo zbudováno jezuitským řádem, najdete zde jednu z nejstarších kaplí Božího hrobu, loretu s nádherně zdobenými ambity a barokní kostel sv. Ducha. Předmětem uctívání je zde soška černé Madony. Asi nejzajímavějším prvkem celého poutního areálu je však jedinečná pašijová cesta. Má velkorysých 25 (!) zastavení a je zakončena kalvárií, která se nachází nedaleko kostela.
Ačkoliv osobně esoterice nijak zvlášť neholduji, ty z vás, kteří se touto problematikou zabýváte, by mohl Římov zvlášť zaujmout. Křížová cesta prý má ležet v místech s neobvykle silným energetickým polem. Výrony pozitivní energie mají být na některých místech natolik mocné, že citlivější jedinci mohou pociťovat závratě, halucinace a silnou únavu. Takže opatrně, pokud jste na takovéhle věci citliví.
http://www.farnostrimov.cz/index.php/bohosluzby/

Rotunda sv. Jiří a Vojtěcha na hoře Říp
foto: Ondřej Žváček

Říp


kolem 24. dubna
Kdo by neznal horu Říp. Podle legendy na ní na závěr své cesty stanul Praotec Čech, archetyp a předek celého našeho národa, kterýžto původ by z nás všech měl dělat tak trochu poutníky od narození. Na vrcholku nepříliš vysoké, leč malebné homole stojí románská rotunda sv. Jiří a Vojtěcha, která se v průběhu staletí stala oblíbeným cílem náboženských a později i vlasteneckých shromáždění. Říká se, že každý správný Čech by měl na tuto horu alespoň jednou v životě vystoupit. A opravdu je mnoho důvodů, proč tento výlet absolvovat.
K čemu naopak není důvod ani jediný je návštěva světské části svatojiřské pouti, která se koná v nedaleké obci Krabčice. Pan starosta, který má celý podnik na starosti, je duchem ryzí materialista a program vytvořený pod jeho taktovkou tomu zcela odpovídá. Takže klobása, kolotoč, pivo a kulturní program sestavený podle výsledků hlasování v anketě Český slavík - víc od této takypouti v současnosti nečekejte. Prý to ale sype, tak co už ...
https://www.rotunda-rip.cz/cs


Sázavský klášter a kostel sv. Prokopa
foto: cheva

Sázavský klášter 


kolem 24. 6. a 4. 7. 
Sázavský klášter byl jedním z prvních církevních center na našem území. Jeho poutní tradice je spjata s osobou sv. Prokopa, který byl jeho prvním opatem. Najdeme zde svaté relikvie - prokopovu lžičku a koflík - a také jeho zázračný obraz. Nedaleko Sázavského kláštera leží také studánka Vosovka s léčivou vodou a Prokopova brázda - památka na to, kterak svatý Prokop oral čertem.
Hlavní pouť se zde koná kolem 4. července, v době výročí Prokopovy kanonizace. Ruku na srdce, mnohem zajímavější je to zde ke konci června. Kolem 24. se totiž Sázavský klášter stává dějištěm pouti Církve československé husitské, která si při ní připomíná památku a odkaz sv. Cyrila a Metoděje. A co je na téhle pouti nejlepší? Ta dokonalá autenticita! Sázavská pouť oplývá všemi přednostmi pouliční (zde spíše poklášterní) slavnosti dělané zdola. Atmosféra je tu srdečná, přátelská, upřímná a tvůrčí, každý z účastníků se může na podniku aktivně podílet a přesto to nijak špatně neovlivňuje hloubku a opravdovost duchovní stránky věci (jak se tomu u akcí, které zlidoví bohužel občas rádo stává). Miluju to, pojďte taky!
http://pout-na-sazave.webnode.cz
https://www.klaster-sazava.cz/cs/akce/8737-svatoprokopske-slavnosti-velka-svatoprokopska-pout


Kříž za kostelem Panny Marie Bolestné ve Sloupu
foto: Jiří Komárek

Sloup u Blanska 


květný pátek a kolem 15. 9.
Předmětem uctívání je socha Bolestné Panny Marie, která způsobila zázračné uzdravení dívky trpící padoucnicí a slepotou. Jejím domovem je od poloviny 18. století chrám v pozdně barokním stylu, jehož půdorys ve tvaru želvy v sobě rovněž nese mariánskou ochrannou symboliku.
Působivost místa posiluje i krajina Moravského krasu, do které je poutní místo vetknuto. Co se týká doprovodného programu, nečekejte žádné extravagance. Ovšem pokud rádi nakupujete, ve Sloupu si přijdete na své. Kolem kostela bývá rozmístěno na 150 stánků a nabídka je opravdu pestrá. Najdete zde nejrůznější devocionálie, jedlé i nejedlé dárky, hračky, řemeslné výrobky, farmářské produkty a mnoho dalšího.
http://www.farnostsloup.cz/page.php


Stará Boleslav
foto: Zdeněk Fiedler

Stará Boleslav


27. - 28. 9.
Pouť ze všech poutí nejpouťovatější - Národní svatováclavská pouť. Ve své současné podobě je s námi teprve od roku 2003, navazuje však na staletou tradici velkých staroboleslavských poutí. Ve Staré Boleslavi byl zavražděn sv. Václav a zde také spočívaly jeho ostatky ještě před tím, než byly přeneseny do pražského Chrámu svatého Víta. Svatováclavská poutní tradice byla s příchodem jezuitů obohacena o tradici mariánskou. Za jejich působení bylo v staroboleslavském poutním chrámě Nanebevzetí Panny Marie uloženo Paladium země České. Podle legendy byla předobrazem tohoto gotického mariánského reliéfu byzantská ikona, kterou svatý Metoděj daroval při křtu svaté Ludmile a ta potom svému vnukovi Václavovi. Když byl kníže zavražděn, jeho pobočník reliéf ukryl, aby jej po několika staletích vyoral prostý sedlák.
Dnes je poutní slavnost konaná 28. září hlavní událostí Dne československé státnosti, které se účastní tisíce poutníků, představitelé církve i státu. Pokud jste plaché nátury a návaly lidu nejsou nic pro vás, můžete si pouť užít z pohodlí domova díky přímému přenosu, který každoročně vysílá Česká televize.
http://www.brandysko.cz/narodni-svatovaclavska-pout/d-25452
https://www.staraboleslav.com


Svatá Hora u Příbrami
foto: Jirka Jiroušek

Svatá hora u Příbrami


zejména kolem 15. 8. a dále po celou sezónu
Na místě rozsáhlého poutního areálu se původně nacházela gotická kaple Nanebevzetí Panny Marie s léčivým pramenem. O několik století později nechali jezuité původní stavbu přestavět a rozšířit a vznikl tak barokní komplex, který si svou podobu uchoval až do dnes. Slávy, které se Svatá hora těšila v období baroka, už dnes zdaleka nedosahuje, přesto i nadále patří k nejvýznamnějším poutním místům střední Evropy. A možnosti, které svým návštěvníkům nabízí jsou skutečně ohromující. Můžete zde absolvovat množství poutí, seminářů, přednášek, prohlídek, výstav a koncertů. Můžete se podívat do poutního muzea, sledovat svatohorskou internetovou televizi, přečíst si jejich časopis, nakoupit v eshopu či osobně v řadě obchůdků devocionáliemi a upomínkovými předměty. A také se zde můžete zúčastnit několikadenních programů duchovní obnovy v přilehlém exercičním domě. Ještě kdyby začali v parku pěstovat zeleninu a v ambitech řemesla a bylo by to hotové město ve městě.
http://svata-hora.cz

Hostýnská křížová cesta od Dušana Jurkoviče
foto: Ben Skála

Svatý Hostýn

kolem 15. srpna a jinak po celou sezónu
Na nižším vrcholu Hostýna, na troskách bývalého pravěkého hradiště, stojí barokní bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Pochází z 18. století, hojná procesí však na toto místo směřovala již o 200 let dříve. Legenda vypráví, kterak Boží rodička vyslyšela vroucí modlitby lidí, kteří se zde ve 13. století ukrývali před tatarskými nájezdníky, nechala ze země vytrysknout pramen vody, které se zuboženým prosebníkům nedostávalo a na nepřátele seslala ničivou bouři. Tento příběh se odrazil i v místní ikonografii. Nejvýraznější části vnitřní výzdoby chrámu je velká socha Panny Marie Vítězné s Ježíškem metajícím blesky na kruté Tataříny.
K chrámu stoupají tři křížové cesty a také schodiště o 250 stupních, které ho spojuje se zázračným pramenem a vodní kaplí. Autorem jedné z křížových cest je Dušan Jurkovič, o kterém jsem se zmiňovala také tady. Kromě toho, že byl tento pán skutečně výjimečným architektem, patřil také mezi nadšené etnografy a mnoho jeho děl tak bylo inspirováno tradiční lidovou kulturou. Jeho svatohostýnská křížová cesta je tak zároveň poctou Bohu i lidové architektuře Valašska.
http://www.hostyn.cz/poute.html


Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku
foto: Tom Hanek

Svatý kopeček u Olomouce


Dějiny tohoto poutního místa začínají v 17. století za třicetileté války. V době, kdy se Olomouc vzpamatovávala z právě prodělané morové rány, zde nechal obchodník vínem Jan Andrýsek vystavět kapli zasvěcenou Panně Marii, která se brzy stala dějištěm zázraků  a tedy i cílem poutníků ze širokého okolí, kteří se přišli poklonit olomoucké Madoně - Královně Moravy. Ačkoliv si toto místo během staletí vytrpělo své, nakonec nám přeci jen zůstalo zachováno a v roce 1995 sem dokonce zavítal papež Jan Pavel II., který chrám Navštívení Panny Marie povýšil na baziliku minor.
V bazilice se kromě korunované Madony svatohorské nacházejí i další dva objekty víry - ostatky sv. Viktora a relikviář s krví papeže Jana Pavla II. Celý objekt je ve správě premonstrátského řádu a sestry premonstrátky mají na starosti také přilehlý hospic.
Nejkrásnější cesta na Svatý kopeček vede od kláštera Hradisko, skrze historickou poutní alej lemovanou barokními sochami. Od baziliky se můžete pokochat krásným výhledem na město Olomouc a pokud se cestou nazpět vydáte opačným směrem, můžete navštívit i nedalekou zoologickou zahradu, takže si na své přijdou i děti.
http://www.svatykopecek.cz/FixPage.asp?ID=108

Svatý kopeček u Mikulova s kaplí sv. Šebestiána
zdroj


Svatý kopeček u Mikulova

kolem 4. září
V Mikulově se nachází dvě poutní místa - kostel sv. Václava, ve kterém je uložena socha Černé Matky Boží, a Svatý kopeček se zvoničkou a kaplí sv. Šebestiána. Mikulovské panství měl dlouhodobě v držbě rod Dietrichsteinů, takže náboženský život města úspěšně odolal i josefínským reformám. Pouť od kostela sv. Václava na Svatý kopeček, při které je v jádru krojovaného průvodu nesena již zmíněná socha Madony, se poprvé konala v roce 1865 a zachovala si neobvyklou kontinuitu, přerušenou pouze jedenkrát díky 2. světové válce. Z bodu A do bodu B vede jedna z nejstarších křížových cest na našem území, která byla vybudována jako poděkování Bohu za překonání morové epidemie.
Na mně, rodilou Chebačku a dlouhodobou rezidentku Prahy a Podbrdí, působí tenhle podnik a vlastně celá oblast břeclavska, jako z jiného světa. Díky rozverné přátelské nátuře místních obyvatel a vlídné krajině, kde by kromě vína mohly z fleku růst i olivovníky si tu vždycky připadám, jako bych už jednou nohou stála někde v Řecku. Mikulov je navíc velmi živé město, takže kromě duchovního prožitku si odnesete i mnoho zážitků světských. Cimbály, tanec, lidovky, víno, kroje a divadlo navíc doplňuje každoroční festival pěveckých sborů Kampanila, který se koná souběžně s hlavní poutí.
Mikulovská pouť je prostě stejná jako celá jižní Morava - úrodná a bohatá.
http://www.farnostimikulovska.cz/view.php?cisloclanku=2012020002


Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje
foto: Cibtom

Velehrad

5. 7. a jinak po celý rok
V lidové tradici je Velehrad ztotožňován s centrem Velkomoravské říše, jeho význam je tedy nejen náboženský, ale také vlastenecký. Počátkem července se zde koná každoroční cyrilo-metodějská Národní pouť, která v roce 1985 přerostla i v jednu z největších demonstrací proti komunistickému režimu v rámci normalizačního období. Místní baziliku navštívil i papež Jan Pavel II. a byla také vyznamenána papežskou zlatou růží.
Od roku 2000 se zde v rámci hlavní poutě koná každoroční dvoudenní festival Dny lidí dobré vůle, jehož cílem je budovat mosty mezi všemi dobrými lidmi bez ohledu na národnost, rasu, politické preference a náboženské vyznání. Setkávají se zde lidé, kteří pomáhají svým bližním, zvířatům i celému životnímu prostředí. Součástí této akce jsou kromě církevního programu i nejrůznější výstavy, semináře, přednášky, soutěže a sportovní klání, aktivity pro děti, prezentace charitativních organizací a živá hudební vystoupení. Pokud hledáte místo, kde se můžete setkat se zajímavými lidmi z akademického, veřejného, zájmového, kulturního či charitativního prostředí, poznamenejte si tento festival do svého kalendáře.
http://www.farnostvelehrad.cz/dokument/Poute-na-Velehrade-43/
http://www.velehrad.eu/dny-lidi-dobre-vule/


Kostelík sv. Vavřince u Domažlic
zdroj: http://www.bip.cz

Veselá Hora u Domažlic


Ha ty svatej Vavřinečku, stojíš na pěknym kopečku... Tenhle popěvek znali i dva medvědi od Kolína, určitě ho tedy znáte i vy.
Podle legendy byl svatovavřinecký kostelík na Veselé hoře založen už knížetem Boleslavem I. na památku vítězství nad Maďary. Do své současné podoby byl vystavěn po velkém požáru Domažlic v roce 1695 z popudu měšťky Zuzany Veselé, která po dlouhá léta trpěla silnými depresemi a svatému Vavřinci připisovala zásluhu na svém uzdravení (a paní Veselá má zase coby donátorka zásluhu na pojmenování celého kopce). Postupem času se z poutí ke svatému Vavřinečku staly nejvýznamnější podniky svého druhu v rámci celého Chodska. Nejdůležitější pouť se zde ale uskutečnila roku 1939, kdy zde zástupy lidí z celé naší země demonstrovaly svůj odpor vůči německé okupaci. Po 2. světové válce byla pouť nakrátko obnovena, než jí v roce 1949 opět zatla tipec diktatura, tentokrát ta komunistická. V průběhu dalších let byla původní tradice nahrazována různými akcemi estrádního charakteru. Většina z nich se neujala, pouze přehlídka folklórních souborů Chodské slavnosti se postupem času zbavila svého politického podtextu a od 90. let se stala zajímavou národopisně zaměřenou součástí obnovených svatovavřineckých poutí. A nutno dodat, že je to jenom ku prospěchu věci.
Díky pevně danému rámci Chodských slavností nepodléhá světská část svatovavřinecké pouti zběsilé komercializaci a programová i prodejní část se tak specializuje na typicky chodské záležitosti namísto prefabrikovaného popu a unifikovaných plastových nesmyslů.
http://farnostdomazlice.cz/?page_id=102
http://www.chodskeslavnosti.cz



Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře
foto: Karel od Žďáru

Zelená Hora

kolem 15. května
A  znovu Jan Blažej Santini. Kostel svatého Jana Nepomuckého  na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou je považován za jeho majstrštyk a pozdně barokní klenot, který to díky své jedinečnosti a významu dotáhl až na seznam UNESCO. Chrám byl vysvěcen roku 1722, ale již necelých padesát let na to zachvátil přilehlý klášter silný požár, který zcela zničil i kostelní střechu. Klášter byl opuštěn, kostel chátral a nebýt péče místních obyvatel, ležela by dnes na jeho místě jenom holá pláň (a to v tom lepším případě).
Konstrukce celého areálu je silně symbolická. Co také od Santiniho - fanouška alchymie a kabaly - čekat.Mnohonásobně v sobě opakuje číslo pět, jako upomínku na pět hvězd, které na řece označily místo, kde pod hladinou spočinulo umučené tělo Jana z Nepomuku. Díky Santiniho dokonalé práci se světlem a střídmému užití ozdobných čičurinek (ikonografický význam je vyjádřen číselnými kombinacemi, takže přehršel andílků netřeba) působí vnitřní prostor kostela skutečně lehkým a povznášejícím dojmem.
O relikvii, která zakládá duchovní význam tohoto místa, legenda praví, že se jedná o jazyk, který byl mlčenlivému světci vyříznut jako součást mučení. Vědci prý nedávno dokázali, že se ve skutečnosti nejedná o jazyk, nýbrž o kousek mozku, my si tím ale tuhle krásnou symboliku nemusíme kazit.
Hlavní zelenohorská pouť se samozřejmě koná zhruba kolem výročí umučení Jana Nepomuckého, tedy 15. května. Během sezóny se zde však můžete zúčastnit celé řady menších poutí, mší, a každý 16. den v měsíci také nikodémovy noci. Od příštího roku by zde ale měla začít rozsáhlá rekonstrukce, takže se raději přesvědčte, zda na dobu vaší návštěvy nejsou naplánována nějaká výraznější provozní omezení.
http://www.zelena-hora.cz/cz
http://www.zdarskefarnosti.cz/kalendarklaster.aspx


Užitečné odkazy:

Církevní turistika
Poutní místa v ČR
Poutní místa - seriál ČT
Wikipedia - Poutní místa podle zemí
Pěší pouť k božímu milosrdenství
Svatojakubská cesta na jižní Moravě
Olomoucká arcidiecéze - poutní místa na Moravě a ve Slezsku
Sakrální památky a poutní místa na Slovensku




Titulní foto: Radek Linner

BONUS:

Kamarádka blogerka nedávno tvrdila, že vy - naši čtenáři - máte rádi fotky, na kterých se vyskytuje sám autor blogu. Vzhledem k tomu, že celá naše rodina je tak nějak fotograficky negramotná, v tomto článku jsem raději využila fotografie jiných autorů z Wikimedia Commons. Ale abyste teda neřekli, navrch přihodím i jednu z našich.


Miniseriál poutě a procesí

Poutě a procesí I. - Historie a současnost
Poutě a procesí II. - Průběh a typy
20 poutních míst Čech, Moravy a Slezska pro poutníka 21. století
Pouť pro neorganizované introverty

Žádné komentáře:

Okomentovat

Pojďme si povídat...