Tajemství v Roztokách


Minulou neděli vedly naše kroky na pražskou Náplavku. Popravdě to nebyly žádné kroky, jako spíš zběsilý trysk proložený neohrabanými poskoky, když jsme v úctyhodné rychlosti, s batoletem na zádech, překonávali železniční násep a most, protože jsme kvůli mojí nepřesné práci s jízdním řádem (po kolikáté už ale!) nabrali značný časový skluz. Tentokrát jsme měli štěstí. Na Náplavku jsme dorazili za pět minut jedenáct a v jedenáct už jsme mávali na břeh tátovi. Stáli jsme na palubě lodi Tajemství, která nás měla odvézt do jiného města a vlastně i do úplně jiného světa.
Tajemství je divadelní loď, která vznikla v roce 2000 jako scéna pro představení Nachové plachty Divadla bratří Formanů a Cabaret Thèatre Dromesko . Od té doby každý rok, od jara do podzimu, kotví Tajemství na Rašínově nábřeží, kde slouží jako příjemný bar i dějiště neotřelých kulturních akcí.



Nedělní program probíhal netradičně - na volné řece během plavby. Režisér Matěj Forman se svým divadlem pro nás zahráli pohádku Aladin. Je to půvabné představení, které si můžete vychutnat všemi smysly. Hned od začátku vás ovine vůně a chuť silného čerstvého čaje, oči uchvátí hra stínů, loutek, světel a mlhy, uši se ponoří do hlubin čarovné hudby. Hypnotické. Tohle představení vás pohltí a vy se zcela přirozeně stanete součástí příběhu. A to bez ohledu na věk.


Formani a jejich přátelé si navíc uchovávají víru v člověka a nebojí se riskovat. Po představení tak dostanete možnost vstoupit na jeviště a všechny ty loutky, kulisy a rekvizity si můžete prohlédnout, osahat, vyzkoušet a poznat. A ačkoliv se tenhle přístup možná může jevit značně naivním, ono to nakonec opravdu funguje. Alespoň já jsem za celou dobu nezaregistrovala jediné dítě ani dospělého, který by zklamal důvěru, která do něj byla vložena, a který by se k těmto věcem choval bezohledně a necitlivě.


Zatímco před představením jsme se mohli kochat pohledem na břehy staré Prahy, po jeho skončení nás zpátky na palubě přivítaly břehy plné bohnické a podbabské zeleně. Naše cesta se blížila ke konci. U přístaviště nás již čekala veselá delegace se kterou jsme se vydali na cestu k Roztockému zámku. Zde nás čekal vrchol celého dne - slavnostní zahájení výstavy Zámecké Imaginárium. Principál Matěj Forman zde nechal vyrůst svět, který zabydlela tvořivost a fantazie Terezy Komárkové, Martina a Renaty Lhotákových, Ireny Vodákové, Jany Paulové, Andrei a Josefa Sodomkových, Pavla Macka, Terezy Vostradovské, Veroniky Podzimkové, Zdeňka Hlaváčka, Kamily Spěvákové a Barky Zichové.


Součástí vernisáže byl také pestrý doprovodný program. V tvůrčí dílničce Báry Hubené jsme si vytvořili vlastní dřevěnou loutku, v žonglérské škole jsme se dozvěděli jak udržet ve vzduchu talíř, diabolo, flowersticky či míčky. Pro všechny zúčastněné bylo také připraveno bohaté pohoštění, za které tímto ještě jednou děkuji já i moje děti, které z něj během chvíle stihly vyjíst skoro všechno víno a jablka. Doprovodných akcí bylo nakonec tolik, že jsme vlastně celé odpoledne strávili venku a na samotnou výstavu jsme se vůbec nedostali.


No a tak jsme se do Roztok vypravili ještě jednou - ve čtvrtek. A udělali jsme dobře. V Imagináriu si totiž každý nejde něco, čemu zcela propadne a i ty nejmenší děti a nejserióznější dospělí zde vydrží celé hodiny. Je tudíž nezbytné vyhradit si na jeho návštěvu dostatek času, ideálně celý den.


Najdete zde hybohledy a kuklostroje - důmyslné mechanické skříňky, kde prostým otočením kličky oživíte kouzelné diorámy ukryté v jejich útrobách. Zahlédnete tajný život za dveřmi cirkusových maringotek. Zaskáčete si a pohovíte na velké pruhované duchně a změříte své síly s namakaným námořníkem při partičce pexesa. Spočítáte stádo oveček, zahrajete si neobvyklé šachy a zjistíte, co dělají loutky, když zrovna nehrají. Poddáte se úsměvnému, mírně perverznímu šerosvitu tak trochu jiného loveckého salonku a užijete si svobodné hry se špalíčkovými zvířátky, dřevěným gyroskopem, skládačkami a jezdítky. NEBE!


Děti samozřejmě nechtěly odejít a musela jsem jim (ráda) slíbit, že se sem ještě alespoň jednou vrátíme, tentokrát snad i s Márovým doprovodem.
Ve světle těchto událostí jsem si nemohla než blahopřát, že jsem prohlídku výstavy Lidové podmalby na skle, probíhající v malé výstavní síni Roztockého zámku, zařadila na program dne jako první. A ačkoliv děti na ni pod silou dojmů z fantastického Imaginária okamžitě a dokonale zapomněly, na mě udělala skvělý dojem.


Středočeské muzeum zde návštěvníkům nabízí na 130 obrázků, z nichž větší část získalo odkazem od pražského malíře a sběratele Miloše Maliny. Najdete mezi nimi lidové podmalby ze severních, jižních i západních Čech, z Moravy, ze Slezska i zblízkého zahraničí. Dále několik kousků řemeslných městských podmaleb, ze kterých lidová tradice vycházela, a také současnou tvorbu, která využívá techniky podmalby ke ztvárnění pestré škály námětů a nedrží se již striktně náboženské tématiky.


K výstavě vyšel také katalog, který vytvořila autorka výstavy PhDr. Ivana Kubečková ve spolupráci s předním odborníkem na tuto problematiku PhDr. Lubošem Kafkou, jehož jméno vám může být povědomé i díky knížce Dárek pouti, která se mi stala jedním z hlavních informačních zdrojů při psaní miniseriálu o poutních tradicích.


Pokud jsem vás v dnešním článku zlákala k návštěvě Středočeského muzea v Roztokách a jeho krásného zámeckého sídla, rozhodně neváhejte. Imaginárium zde bude k vidění až do 11. 2. 2018, podmalby už ale pomalu a jistě končí - poslední možnost 29. 10. Hezkou zábavu a třeba se tam někde spolu potkáme.


http://lodtajemstvi.cz
https://www.muzeum-roztoky.cz/aktu.php#1506002246

Komentáře

Líbí se vám