Havelská drakiáda v Borovičkách aneb skautská rodina


Letos je tomu už 110 let co se na ostrově Brownsea konal první skautský tábor. Myšlenka skautské výchovy nadchla také českého pedagoga Antonína Svojsíka, který se ji pokusil nabídnout i místním dětem. Úkol to byl nelehký, ale profesor Svojsík nepolevil. Nenechal se odradit počátečním nezájem a posměšky veřejnosti a postupně si pro svou věc získal podporu mnohých významných představitelů kulturního a politického života. Uspořádal několik skautských táborů a v roce 1914, těsně před začátkem 1. světové války, založil skautský spolek Junák - český skaut. Od té doby si skauti prošli mnohým. Během první války pomáhali Červenému kříži, po roce 1918 zase Národnímu výboru nově vzniklé Československé republiky. Za druhé světové války i po roce 1948 byla jejich činnost zakázána, přesto mnoho skautů dál udržovalo skautskou myšlenku i v těchto nepříznivých dobách. Někteří z nich se účastnili ilegálního odboje za což mnohdy zaplatili vlastním životem či lety strávenými v nacistických a komunistických žalářích.
Ačkoliv český skaut po většinu minulého století oficiálně spíše nefungoval než fungoval, na jeho proslulosti a oblibě mu to neubralo, ba naopak. Od revoluce počty skautů neustále rostou a na přijetí se leckde čeká i dva roky. Je vidět, že výchova dětí k čestnému, poctivému a statečnému jednání, úctě k přírodě, lidem i humanistickým hodnotám je i dnes stále aktuální.


Zkusili jsme si plno zábavných aktivit. Hod na cíl...

A aktuální je i pro nás, proto jsme byli nadšení, když nám koncem prázdnin napsal místní skautský vedoucí Sysel, že bude mít od září v družině Vlků místo i pro našeho Kristiána.
Dnes už je to měsíc u půl, co je z Kristiána hrdé vlče. Nechyběl na jediné výpravě ani schůzce, na každé setkání s družinou i celým oddílem se těší jak na Vánoce a už si našel i několik opravdu dobrých kamarádů. Skautský život zcela naplnil jeho představy a to je co říct, protože jako vášnivý čtenář foglarovek má v tomhle směru poměrně tvrdé normy.

...DIY klouzačku...

Vzhledem k tomu, že je skaut přátelské a otevřené společenství, profitujeme z něho i my, rodiče, a vlastně celé okolí. Pod jeho záštitou se totiž na Zbraslavi koná i mnoho zajímavých akcí pro veřejnost. Jednou z nich je již tradiční Havelská drakiáda. My jsme se jí letos zúčastnili poprvé a bylo to jedno z nejpříjemnějších odpolední za poslední dobu. Skauti jsou opravdu lidé z tak trochu jiného světa a na atmosféře celého podniku to bylo dobře patrné. Vlastně tím nemám na mysli nic konkrétního a asi ani neumím popsat, v čem přesně to vězí, ale pocity, které v nás tohle setkání vyvolalo, vyzněly zcela jednoznačné.
Abyste tomu rozuměli: já i Mára jsme takoví skrytí introverti. Na první pohled to na nás není poznat, jsme hovorní, sociálně obratní, dokážeme pohotově reagovat a někteří by mohli i tvrdit, že máme smysl pro humor. Na druhou stranu nás ale společnost většího množství lidí (tím myslím dva a více) neuvěřitelně vyčerpává, vyvolává v nás pocit napětí a celkově se jí pokud možno vyhýbáme. V tomhle případě se ale žádné negativní pocity nedostavily. Všechno bylo příjemné, uvolněné a čas plynul a věci se děly tak nějak přirozeně a samy od sebe. Jestliže jsme Kristiána přihlásili do skautu také proto, aby se jako domácí školák měl kde socializovat a navazovat mezilidské vztahy, nakonec to vypadá, že příležitost k socializaci získáme možná i my. Skauti jsou totiž prostě naši!

A co vy, taky máte doma hnědý šátek?

...chůzi po kladině, při které trnula krev v žilách...


...lanovou dráhu...

...síťovou prolézačku...

...i minichůdy ze špalíků.

K dispozici byla i uzlovačka, takže vánočku letos plete Kristián.

A samozřejmě se také pouštěli draci.

Z podomácku vyrobených se volil ten nejhezčí a já ani nevím, který to vyhrál. Podle mě byli bezva všichni.

Střílelo se ze vzduchovky...

...i z luku,...

...nebo se jen tak lenošilo v hamaku.

Družili se velcí i malí...

...pro které skauti připravili dračí zahrádku,...
...která byla naprosto koží.
To vše rámované výhledem na protější vrch Závist se zbytky keltského oppida.

Stavte se příští podzim na Zbraslavi, nebudete litovat.


Komentáře

Líbí se vám