Krmíme ptáčky a divokou zvěř


Ačkoliv letošní zima není na sníh nijak zvlášť bohatá a krajina neleží hluboko pod sněhem, ptáčkové i tak začínají mít nouzi o potravu. My jim toto období můžeme pomoci přečkat. A obvykle to také děláme. Krmení ptáčků je v našich krajích takřka národním sportem a krmítka najdeme na zahrádkách, v lesích i třeba v parku uprostřed sídliště. Bohužel často se při tom, ač nechtěně, dopouštíme chyb, které mohou ty roztomilé opeřené kuličky stát i život. A tak jsem se rozhodla sepsat seznam zásad a doporučení jak ptáčkům pomáhat a neuškodit. Řídíte se jimi i vy?

Jak krmit

  • Ptáčky je vhodné přikrmovat od začátku listopadu až do konce března. Přilepšovat jim ale můžeme prakticky po celý rok - určitě je tím neurazíme.
  • Krmítko je potřeba umístit tak, aby bylo chráněno před predátory. Ideálně tedy alespoň 1,5 metru nad zemí a dva metry od keřů a stromů na kterých by mohlo číhat nebezpečí. Další možností je umístit krmítko doprostřed hustého křoví plného trní, kde budou ptáčci také dobře chráněni.
  • Potrava musí být vždy dobře chráněna před sněhem a deštěm aby nedocházelo k jejímu znehodnocení. Vlhké zplesnivělé krmení může ptáčky dokonce zabít.
  • Krmítko nesmí mít žádné ostré výčnělky a hrany, ptáčci by se o ně mohli vážně poranit.
  • Krmítka pravidelně čistíme a dezinfikujeme. Nejvhodnější jsou krmítka z dokonale omyvatelných materiálů, keramiky nebo plastu. Dřevěná jsou sice pohlednější, ale z tohoto hlediska také značně nepraktická.
  • Tvar krmítka by měl umožňovat jeho snadné doplňování i přístup ptáčků ke krmivu, zároveň by ale měl zabraňovat přístupu nadměrné vlhkosti. Důležité je zamezit i tomu, aby si ptáci po krmivu šlapali a káleli a to zejména z důvodu přenosu nemocí.
  • Častým a smrtelně nebezpečným onemocněním holubů, dravců i zpěvných ptáků je trichomonóza. Jedná se o parazitární protozoární infekci trávicího traktu způsobenou bičenkou drůbeží. Napadení jedinci jsou neteční a rozježení, unaveně posedávají na krmítku, ale nejedí, protože nateklé hrdlo a volátko jim nedovolují polykat. Spatříte-li takového ptáčka na svém krmítku, je třeba krmítko pečlivě vydezinfikovat, nechat oschnout a přikrmování alespoň na dva týdny přerušit. Ptáci si sice budou muset po nějaký čas zajišťovat potravu sami, ale je to pořád lepší, než kdyby se všichni nakazili a zahynuli. A nebojte, vy sami se tímto parazitem nakazit nemůžete.
  • Krmivo musí být kvalitní. Zkažené, plesnivé potraviny mohou ptáčkům uškodit.
  • Lojové koule a tukové směsi je třeba zavěsit mimo dosah přímého slunečního svitu, na kterém by se mohly roztavit nebo v horším případě žluknout.
  • Lojové kuličky nikdy, nikdy ale opravdu NIKDY nezavěšujeme v síťce ve které jsme je koupili. Výrobci to patrně myslí dobře, faktem však je, že do plastové síťky se ptáčkům může zachytit pařátek. Nebozí vězni se často nedokáží osvobodit a umírají chladem a vyčerpáním přímo na krmítku. Prázdné síťky se také mohou utrhnout a způsobit vážné zdravotní komplikace psům a dalším zvířatům, která je najdou a sežerou. A nebo se válí po zemi a znečisťují okolí.
  • Vhodným způsobem jak ptáčkům podávat lojové směsi jsou drátěné zásobníky na ptačí koláčky a koule, lojem plněné poloviny kokosových ořechů a květináče. Nejjednodušším a nejlevnějším řešením je nažhavit silnější drát, prostrčit ho skrz lojovou kouli, dolní konec zahnout a horním koncem přichytit k větvi.
  • Při výběru zásobníku na lojové koule dejte přednost tomu, který má tak velké otvory, aby se z něj ptáčkům dobře zobalo, ale zároveň si do něj nedokázali zalézt. Nevhodně konstruované zásobníky se mohou stát stejnou pastí jako síťky.
  • V okolí krmítka by neměly být žádné velké prosklené plochy. Ptáci do nich mohou narazit a poranit se. Nicméně do oken mohou ptáčci narazit i tehdy, když u nich žádné krmítko není. Odraz stromů a keřů na okenním skle v ptácích budí dojem, že za nimi pokračuje volná krajina. Náraz do okna se jim často stává osudným. Proto je dobré vybavit veškeré skleněné plochy nějakou vizuální zábranou. Dobře poslouží záclona, ta však musí být dostatečně blízko okenní tabulky, aby rušila odraz ve skle. Další variantou jsou celoplošné barevné samolepky a vitráže. Pokud se rozhodnete sklo polepit drobnými bezpečnostními prvky (siluety dravců, lístky kolečka) musí být jejich vzájemné rozestupy menší než 10 cm. V opačném případě si ptáčci mohou říct, že to dají a pokusit se proletět mezi nimi.

Čím krmit

  • Většina našich přezimujících ptáků se živí převážně rostlinnou stravou. Základním krmivem jsou tedy směsi nejrůznějších bobulí (šípky, černý bez, rakytník, jeřabiny), obilnin (pšenice, ovesné vločky, proso, ječmen), semen (slunečnicové, lněné a konopné semínko, mák) drcených ořechů (nepražených a nesolených!) luštěnin a kukuřice.
  • Vhodné jsou také různé tukové směsi, které můžeme ptáčkům připravit sami, nebo je koupit hotové v podobě lojových koláčků a koulí.
  • Krmivo nemusí mít podobu sypané směsi. Některé plodiny můžete ptáčkům předložit tak jak jste je sklidili. Celé kukuřičné klasy, úbory slunečnic, paličky prosa nebo makovice stačí uvázat na vhodné místo a máte to 3 v 1: semena coby krmivo, jejich obaly jako přirozené krmítko a svazky přírodnin jako milou zimní výzdobu. Koneckonců, víte, že třeba v takovém Švédsku, je zavěšování obilných snopečků pro ptáčky-předky prastarou vánoční tradicí?
  • Pokud máte zahrádku, může ptáčkům zajistit potravu také výsadbou vhodných stromů a keřů. Pokud na stromech necháte zbytky úrody můžete se těšit na návštěvy kosů, kvíčal a možná i severských brkoslavů. 
  • Přilepšit jim můžete také sekanými červy, strouhaným ovocem a zeleninou, vařeným vaječným bílkem, či spařenou, nadrobno nasekanou kopřivovou natí (o tu se můžete podělit - vy si z ní uděláte čaj a ptáčkům dáte to co po něm zbylo v louhovacím sítku). Tyto druhy krmiva se ovšem velmi rychle kazí, takže nezapomeňte jeho zbytky z krmítka včas odstranit.
  • Vhodné jsou i některé potraviny z naší kuchyně jako například lůj, maso, vařená rýže, kokosový olej apod. Musí ale být šetrně upravené, v žádném případě připálené, uzené, kořeněné nebo nedej bože solené! Víte, že některé ptáčky může zabít i jedno jediné zrnko soli?
  • Pokud máte ve svém okolí místo výskytu dravých ptáků, můžete přikrmovat i je. Nejvhodnější jsou pro ně kousky čerstvého masa, vnitřností a loje. Vše musí být samozřejmě nesolené a nekořeněné a je také třeba řídit se hygienickými a veterinárními předpisy.
  • Na co se často zapomíná je fakt, že kromě jídla potřebují ptáčci v zimě také čerstvou nezamrzlou vodu. Voda by měla být z kohoutku, v žádném případě balená, nebo dokonce perlivá (ale to snad nemusím ani říkat).
  • Vodní ptáky lze přikrmovat měkkým, ne zcela čerstvým pečivem a vařenými těstovinami. To ovšem neplatí ve větších městech a obcích. Také nosíte rohlíky třeba na pražskou Náplavku? Prosím, nedělejte to. Na místa s nejhustším labuťářkým provozem dorazí denně i několik desítek krmičů. Pečivo tak tvoří valnou část jídelníčku zdejších vodních ptáků a věřte nebo ne, není to pro ně vůbec zdravé. Rohlíky, chleba a těstoviny jim sice pěkně zaplní žaludek a zaženou hlad, jejich výživová hodnota je však zoufale nízká. Díky této jednostranné dietě tak vodní ptáci trpí nedostatkem vitamínů a minerálů, projevují se u nich i četná degenerativní onemocnění a někdy dokonce dochází k jejich úhynu. A nejen jejich. Překrmování pečivem se může způsobit závažné zdravotní komplikace také vysoké zvěři i hospodářským zvířatům, která bývají na tento druh stravy dokonce ještě citlivější než ptáci. Příkladem budiž nedávná smrt srnečka z pražského Kunratického háje. Smutná a zcela zbytečná.
  • Pokud se pohledu na hodující labutě a kachničky nehodláte vzdát, přineste jim stravu, která je pro ně vhodná a přirozená. Ideální je směs semen a zeleného krmiva, která může obsahovat například ječmen, pšenici, ovesné vločky, vařenou pohanku, lněné semínko, naklíčený hrách, jemnou trávu, spařené sušené kopřivy (ty v zimě dávám i našim slepičkám) apod.

Přikrmování divoké zvěře

  • Jestliže se kromě ptáčků rozhodnete přikrmovat i další divoká zvířata, je třeba si nejprve udělat představu, které druhy váš pozemek navštěvují a tomu přizpůsobit i sortiment.
  • Uvědomte si, že pokud se zvířátka někam naučí chodit, nesoustředí se výhradně na krmelec a budou pravděpodobně ožírat i okolní stromy a keře. Pokud tedy krmíte na svém pozemku, zajistěte dřeviny proti okusu. A krmíte-li na cizím, noste zvířátkům jídlo na místa, která jsou k tomu určena.
  • Srnky mají velmi citlivé trávení, vhodně je pro ně tedy jemné seno s převahou bylin a dvouděložných rostlin.
  • Jeleni, daňci a mufloni zvládnou i seno s vyšším obsahem travin a jednoděložných, žaludy, kaštany, bukvice, hrách a kukuřici.
  • S žaludy, bukvicemi a především kaštany je ovšem třeba nakládat opatrně. Zvláště pokud se v okolí krmelce pohybuje daňčí zvěř je nutné s tímto krmivem šetřit. Kaštany totiž obsahují velké množství saponinů, které u vysoké negativně ovlivňují trávení a ve vyšším množství působí dokonce toxicky. Což je právě u daňků velký problém, protože jsou všeobecně známí jako velcí jedlíci a hltouni. Protože nikdy nemůžete odhadnout ke komu dalšímu chodí vaše zvířátka na oběd a tedy ani to jaké množství těchto plodin už dostala, přimlouvala bych se za to, abychom jimi sami nekrmili vůbec a raději je donesli člověku pověřenému správou lesa, který by je uvážlivě přerozdělil.
  • Z obilnin dávejte vysoké zvěři pouze a jedině oves! Ostatní druhy obilí ji nadýmají a jsou tedy naprosto nevhodné.
  • Přidat můžete také solný liz. Kamenná sůl je výborným zdrojem chloru a sodíku. 
  • Vynikajícím krmením je také ovoce a zelenina. Hrušky, jablka, krmná i červená řepa, mrkev, brambory (bez slupek!) a topinambury, to všechno je pro zvěř nepostradatelným zdrojem vitamínů ale také vody. S ovocem to ovšem nepřehánějte, i u něj platí pravidlo, že méně je někdy více.
  • Ke konci zimy je dobré přidat také sušené jeřabiny, jejichž konzumace zvěři usnadní přechod na čerstvou stravu.
  • Zajíčkům a králíkům můžeme připravit mrkev a řepu napíchnutou na dřívku (tak na ni dobře dosáhnou), snůpky sena a na ohryz také větvičky ovocných stromů, které vám zbudou po jejich prořezu. 
  • Bažantům nasypte jaderné krmivo, ideálně smíchané s větším množstvím plev - donutíte je tak při krmení hrabat, čímž si vytvoří živočišné teplo, tak moc důležité pro přežití v zimním mrazivém počasí. 
  • Pro koroptve můžete zbudovat tzv. roštiny - krmítka z naplocho položených větví a jemného roští do kterých se sype zrní. Roštiny koroptvím poskytnou zároveň úkryt i potravu.
  • Veverkám můžete nabídnout směs ořechů a semen (nesolených, nepražených a nekořeněných!), většinou si ale vystačí se svými vlastními zásobami.
  • Co se týká pečiva, osobně ho doporučuji zcela vynechat. Je v něm mnoho problematických složek - soli, kvasnic, mouky z nevhodných obilnin - rádo vlhne a kazí se, nadýmá, způsobuje průjmy a vůbec je s ním více starostí než užitku. Navíc snad není místo, kde by člověk krmil sám a jediný a znáte to: hrstka k hrstce dá nakonec celou hromadu a neštěstí je na světě.
  • Samozřejmě stejně jako v případě ptactva i u divoké zvěře platí, že je třeba přikrmovat pravidelně po celou zimu, ochránit potravu před povětrnostními vlivy a často kontrolovat její stav, aby si zvířata neublížila konzumací nahnilých a zplesnivělých zbytků.
  • A poslední důležitá věc, na kterou se ovšem často zapomíná. Po konci sezóny je potřeba celé místo pečlivě vyčistit, vysbírat nesnědené zbytky krmiva a vydezinfikovat. Ovšem ne nějakými nebezpečnými chemickými utrejchy, jednoduše stačí plochu posypat trochou vápna.

Pokud vás ptáčci opravdu baví, můžete se o nich více dozvědět například zde:

BirdLife International - stránky mezinárodní společnosti na ochranu ptáků. Jsou tak krásné a zajímavé, že se u nich budete chtít vzdělávat celé hodiny.
Česká společnost ornitologická - funguje již od roku 1926, je českým partnerem BirdLife International, má několik regionálních poboček, věnuje se výzkumu, pořádá různé akce a programy pro veřejnost, vydává vlastní časopis Ptačí svět.
Zelená domácnost - projekt manželů Dobrých spojuje obchod s osvětou. V jejich obchůdek v pražské Branické ulici nabízí ekologické produkty pro péči o domácnost, ale také široký sortiment pro milovníky divokého ptactva, drobných živočichů a hmyzu - od ptačích krmítek až po netopýří hotely. Na svých facebookovských stránkách navíc publikují mnoho článků a videí věnovaných ochraně přírody a šetrnému způsobu života.
Naši ptáci - internetový atlas ptáků tvořený skupinou nadšenců. Kromě fotek a informacích z ptačího světa zde najdete i seznam doporučené literatury, českých i zahraničních stránek a mobilních aplikací.
Ptáci české republiky - seriál videí Daniela Štrunce vás seznámí s hlasy našich ptáků a jejich podobou.
Zvíře v nouzi - portál Českého svazu ochránců přírody plný cenných rad, jak pečovat o divoká zvířata nejen v zimě

Obrázky: červenka obecná, sýkorka modřinka, brkoslav severní; zdroj Pixabay
Zdroj informací: viz odkazy výše

Komentáře

Líbí se vám