Únor v pranostikách


Únor je jeden z těch měsíců, jehož název je pro nás tak trochu tajemstvím. Podle jazykovědců má i jeho jméno přímou spojitost s přírodou a jevy, které se v ní v tuto dobu odehrávají. Ačkoliv je únor druhým nejchladnějším měsícem v roce, je také dobou zlomu směrem k nastávajícímu jaru. Tuhé mrazy střídají oblevy, při kterých se ledové kry noří pod hladiny řek. A odtud tedy i jméno únor. Únor = nořiti se, už to v tom slyšíme asi všichni.
Zatímco v současném kalendáři je únor druhým měsícem roku, ve starořímském byl měsícem posledním. S koncem roku bylo potřeba připravit se na nový rok a v celém Římě tak probíhaly zvláštní svátky plné prosperitních a očistných rituálů, tzv. luperkálie neboli februa. Očista, februo, dala název celému měsíci a ten se udržel až do dnes a to nikoliv okrajově. Varianty latinského Februarius najdete v kalendářích od Ameriky až po Slovensko.
Ačkoliv pro hospodářství byl únor dobou částečného útlumu, kdy pole ležela ladem, ven se přece jen chodit muselo. Na řekách a rybnících se sekaly ledy, vysekané kvádry ledu se vozily do vesnic a skládaly se do hlubokých sklepů, které v teplých měsících sloužily jako lednice. Vysekané díry pak byly ku prospěchu vodním živočichům. Díky nim se ze vzduchu do vody dostával kyslík a ryby se tak pod vrstvou ledu nedusily. 
Mnoho práce měli také lesníci. Hajní po celou zimu přikrmovaly zvěř, aby v přírodě pokryté sněhem netrpěla hladem. Dřevaři měli sezónu a pracovali od nevidím do nevidím, protože zima je pro těžbu dřeva tím nejvhodnějším obdobím. Stromy jsou ve fázi vegetačního klidu, mají v obě málo vody a jejich kmeny jsou tedy odolnější vůči houbovým nákazám, lýkožrouti a jiní škůdci jsou zazimovaní a spí, silný mráz umožňuje lepší uchování dočasně uskladněného dřeva a listnáče jsou v tuto dobu holé, takže odpadá starost se zpracováním většího množství odpadního materiálu.
V domácnostech se dále pokračovalo v draní peří, předení a výrobě drobných řemeslných výrobků pro domácnost i pro další prodej, kterým si bylo možno přilepšit. Také už se ale vyspravovalo zemědělské náčiní a chystalo osivo, aby bylo vše připraveno na nadcházející jaro.
Na rozdíl od vesměs tichého a poklidného ledna, jehož spavou temnou atmosféru narušovala jen občasná přástková alotria, býval únor plný veselí a zábavy. Nižší pracovní vytížení poskytovalo dostatek času pro nejrůznější společenské události. Během února se tak konal největší počet svateb, pořádaly tancovačky, ale také hostiny a zabijačky. Na únor také většinou připadal konec masopustu - tzv. fašank, či končiny, jehož městskou obdobou byly různé maškarní bály a šibřinky. 

V únoru se také pomalu začíná probouzet zahrádka. I v chladnějším roce, než je ten letošní, můžeme už koncem února nacházet kvetoucí sněženky, petrklíče a čemeřice. My můžeme začít s prořezáváním stromů a keřů (vyjma těch, které se prořezávají až po odkvětu) a koncem měsíce i růží. Zryjeme záhony určené pro pěstování zeleniny a letniček a připravíme si zahradní náčiní, včetně srpu, sekačky a kosy. Do misek za okno vyséváme semena dlouho klíčících rostlin (aksamitníky, lobelky, hledíky, plamenky, petúnie) a také zeleniny, kterou se chystáme rychlit ve skleníku (papriky, rajčata, brokolice, lilek). Do pařeniště můžete zasít také ranné odrůdy ředkviček a špenátu. Při oblevách hnojíme stromy i záhony, živiny se tak s rozpuštěným sněhem snadno vstřebají do půdy. Stále je také potřeba setřásat z větví stromů sníh a kontrolovat uskladněné cibuloviny a plodiny, aby se nám ve sklepě nezkazily. Do klíčící misky si můžete vysít semínka řeřichy či fazole mungo. Syrové klíčky přidané do polévky i jen tak na namazaný chleba vám dodají množství cenných vitamínů.

Únorové svátky: Uvedení Páně do chrámu - Hromnice (2.2.), sv. Blažej (3.2.), sv. Veronika (4.2.), sv. Agáta (5.2.), sv. Dorota (6.2.), sv. Valentýn (14.2.), sv. Matěj (24.2. dnes 14.5.), konec Masopustu a Popeleční středa (pohyblivý, v rozmezí od 4.2. do 10.3.)


Lednové pranostiky

  • Únor bílý - pole sílí.
  • Sněhový únor - sílí úhor.
  • Únorové hřmění vlhké, sychravé jaro a nemoce rozličné vyznačuje.
  • Únorová voda - pro pole škoda.
  • Únor - úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
  • Veliké mrazy a málo sněhu v únoru působí rolím i stromům samou nehodu.
  • Kdyby měl únor tu moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
  • Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
  • Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
  • Usadí-li se bílá husa v únoru na poli, bude hodně obilí.
  • Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
  • Když záhy taje, dlouho neroztaje.
  • V únoru z množství sněhu dobrá úroda svítá, mnoho ovoce a sena, však málo žita.
  • V únoru z množství sněhu sena mnoho svítá, málo ovsa však a málo žita.
  • Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
  • Komáři-li v únoru si bzučí, v březnu pak mrazivý vítr skučí.
  • Únor plní příkopů míle, buď černě, nebo bíle.
  • Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
  • Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
  • Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
  • Únor má své vrtochy - staví i bourá ledové mosty.
  • I když únor mrazem jiskří, přec ukáže časy příští.
  • V únoru sníh a led, v létě nanesou včely med.
  • Teplý únor, studené jaro, teplé léto.
  • Co si únor zazelená, březen si hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí.
  • Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
  • Únor zimě nakonec odporuje.
  • Únor ledy jiskří, sněhy plíští, vodu pouští.
  • V únoru se zima setkává s létem.
  • Jestli v únoru se mušky mlely, zjara rády umírají včely.
  • Je-li v únoru zima a led, nebude nouze o žitný chléb.
  • Vánice a metelice v únorový čas neopustí nás.
  • Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli urodí.
  • Když vrabec vesele cvrliká nebo skřivan ve výšinách prozpěvuje, bude jasno.
  • Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
  • Únor mrazivý a bílý, naději na úrodu posílí.
  • Netrkne-li únor zimu, alespoň do ní kopne.
  • Je-li únor mírný, rok bude bídný.
  • V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
  • Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
  • V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
  • V únoru-li slavík zpívá, v dubnu zavřená ústa mívá.
  • Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá.
  • Neobjeví-li se ledy do února, objeví se v únoru.
  • Skřivánek-li v únoru zpívat počne, v dubnu jistě umlkne.
  • Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.
  • Když v únoru mušky lítajú, to v marcu robky v ruce chuchajú.
  • Třeskutá zima v únoru naplňuje komoru.
  • Na čem velký (leden) pracoval, na tom se malý (únor) vysílí.
  • Jestli února měsíce jest teplo, nepohrdej hned pící, která ti zůstává, neb s námi ráda zima po Veliké noci zahrává.
  • Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to musí přec jenom státi.
  • V únoru prudký severníček — hojné úrody bývá poslíček.
  • Když půlnoční větrové v tomto měsíci silné jsou, bývá dobrá čáka úrody na ovoce; pakli ale ne, tak přicházejí v měsíci dubnu, máji a škodí vínu a stromům.
  • Únor dláždí cesty k jaru.
Další díly seriálu Lidový rok v pranostikách

Únor v pranostikách
Srpen v pranostikách
Září v pranostikách
Říjen v pranostikách
Listopad v pranostikách
Prosinec v pranostikách

SPOLEK AUTORŮ, Lidová kultura - národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 
1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2007, 636 str., ISBN 978-80-2041-712-1
VEČERKOVÁ, Eva Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře
1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2015, 512str. ISBN 978-80-7429-627-7
LANGHAMMEROVÁ, Jiřina České tradice v proměnách času
1. vyd. Praha: NLN, 2017, 383 str., ISBN 978-80-7422-500-0
VAŠKŮ, Zdeněk Velký pranostikon
1. vyd. Praha: Academia, 1998, 375 str., ISBN 978-80-200-0650-8
KLÍMA, Vladimír Kalendář mění tvář
1. vyd. Praha: Votobia, 1998, 158 str., ISBN 978-80-7198-339-x
https://www.pranostik.cz

Komentáře

Okomentovat

Pojďme si povídat...

Líbí se vám