Březen v pranostikách



Někteří jazykozpytci odvozují název měsíce března od březosti krav a ovcí, jiní naopak od břízek, na kterých raší a rozvíjejí se nové svěží lupínky. Ať tak či tak, březen je dobou mladosti, svěžesti, jara a nových začátků.
V období kolem 21. března nastává jarní rovnodennost a s ní i astronomické jaro. V tyto dny Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník a přechází z jižní polokoule na severní. Pro většinu pohanských kultur představovala jarní rovnodennost skutečný začátek nového roku.

Staří Římané zasvětili měsíc březen bohu války Martovi (odtud tedy i jeho cizojazyčné varianty March, März, Mars, Marzo, Marec a podobně), na jehož počest byly pořádány průvody saliů (kněží boha Marta opatrujících posvátné štíty), ale také equirie - závody koňských spřežení následované slavnostními oběťmi. Kromě toho po celý březen probíhaly také svátky spojené s novými začátky a plodností. Liberálie - oslavy pořádané ve jménu boha vína a veselí Bakcha s otevřeně sexuálním podtextem - byly plné nevázanosti a bujnosti. Matronálie pod záštitou božstva početí, slavily ženy v chrámu Juno Lucina a od svých blízkých byly při této příležitosti obdarovávány různými dárky a přáními. V proslulém Vestálském chrámu probíhala každoroční obnova posvátného ohně. Takže vlastně takový římský masopust, MDŽ a nový rok, že?

Svátky mimořímských pohanských kultur měly náplň velmi podobnou. Ozvuky svátků očisty a plodnosti spojených s postavou bohyně Ostary (odtud easter = velikonoce), nacházíme ještě dnes v lidové podobě velikonočních svátků. Rudá vajíčka, zajíčci, šlehání pomlázkou a zapalování velikonočního kola, to všechno jsou pozůstatky starých rituálů spojených s přechodem od smrti zpátky k životu, od zimy k novému jaru.

Nové začátky byly také hlavním motivem březnové části agrárního cyklu. Právě v tuto dobu začínaly první polní práce. Na polích se oralo a vláčelo a při příznivém počasí se sily rané plodiny - žito, oves, pšenice, vikev, mák a mrkev. Rýhovaly se chmelnice a prořezávaly vinohrady. V sadech se odkrývaly zazimované keře a stromy, roubovaly se mladé stromky a obíral se první nenechavý hmyz. Také se připouštěla domácí zvířata (to se ale někdy dělalo už v průběhu ledna a února) a zabřezlým samičkám se přilepšovalo jadrným krmivem. Ovce se vyháněly na první pastvu. Slepičky se držely v teple a všelijak se jim podstrojovalo, protože právě v březnu se klubala první jarní kuřátka. Zvláštní péče byla věnována také včelkám, které se v březnu znovu probouzely a vydávaly se hledat první jarní pastvu.

Zahájení polních prací a příprava půdy byly úkony zásadního významu, na kterých závisel život celé rodiny i hospodářství. Není tedy divu, že se k těmto činnostem vázalo mnoho obyčejů, které měly zajistit jejich zdárný průběh.
Jakákoliv zemědělská práce dříve začínala tradiční formulí ve jménu božím, nebo s boží pomocí boží, kterou následovala modlitba a znamenání křížem a někdy také různá zaříkání a rituály proti uhranutí. Neméně důležitá byla volba dne, kdy se má s prací začít. Při jeho výběru se rolníci řídili lunárním kalendářem a úzkostně se vyhýbali dnům považovaným za nepříznivé. Za obecně nešťastný byl pokládán především den svatého Abdona (30.7.), pokud jste se ovšem nechystali ostřit radlici, ke kterýmžto úmyslům byl prý naopak velice příhodný. V suché dny a ke konci masopustu nebylo vhodné svážet na pole hnůj. Nikoho by tehdy také nenapadlo hýbat půdou na Velký pátek a Bílou sobotu, kdy podle křesťanské věrouky odpočívá v zemi Ježíš Kristus. S prací se nemělo začínat v polovině týdne, nebo nedejbože v pátek, ale naopak v pondělí, ideálně první den v měsíci.

Dříve než se vyjelo s pluhem na pole, bylo potřeba vykonat mnoho rituálů zajišťujících ochranu oráče, pluhu, dobytka i samotného pole. Pluh se nakuřoval bylinami, oráč i dobytek byli pokropeni svěcenou vodou. Po návratu z první orby byl pak oráč polit čistou vodou (aby byl čerstvý) a stejnému úkonu byl vystaven také rozsévač vracející se z první setby, děvečka přicházející s první nažatou trávou i pasáčci po prvním výhonu dobytka. Co se hnojení týká, velká pozornost byla věnována tomu, aby v hnoji vyváženém na pole nezůstala svázaná povřísla, neboť by mohla neblaze ovlivnit úrodnost pole (což je pověra vycházející z archaických představ o magickém uzlu).

V křesťanské duchovní tradici na větší část měsíce března obvykle připadal čtyřicetidenní předvelikonoční půst. Ten byl nejenom prostředkem duchovní obnovy, ale také praktickým opatřením, neboť v závěru zimy se už loňské zásoby povážlivě krátily a bylo tedy nezbytné se zásadním způsobem uskromnit. Přísný jarní půst však nebyl zcela souvislou hmotou, vystavenou výhradně z ticha, vážnosti a odříkání. Zásadní kontrast do něj přinášely postní neděle (zejména ty ze druhé poloviny postního období), s kterými přicházely první lehké tóny naděje, nových začátků a světského i duchovního jara. Na některých místech už také probíhaly jarní trhy a poutě zasvěcené březnovým světcům, z nichž nejvýznamnější byl bezesporu svatý Josef.

V březnu začíná rašit nový život nejen v lesích, na loukách a na polích, ale také na zahrádkách a balkónech. Je-li sušší počasí, můžeme se směle pustit do rytí záhonů (pokud jsme si neudělali strejčka už v únoru). Začátkem měsíce je také poslední vhodný termín pro výsev paprik a brokolice pro předpěstování sazenic. Ve druhé polovině března můžeme volně vysévat špenát, ředkvičky, petržel a mrkev i jiné rostliny, kterým nevadí nižší teploty, do konce jeho první poloviny je třeba vysít i semínka pro předpěstování sadby rajčat a melounů. Z okrasných rostlin si můžeme do truhlíků a kelímků vysít astry a mochyně, které lze již po měsíci přesadit ven. 
Kdo si na to potrpí, může prořezávat stromy a keře, s výjimkou těch časně kvetoucích, u kterých je s řezem třeba počkat až po jejich odkvětu. Vřes a hortenzie je dobré zmlazovat radikálně, budou nám tak lépe kvést. 
V březnu se nám také z teplých krajů vrací první jarní ptáci, je tedy nejvyšší čas opravit a vyčistit staré ptačí budky, případně postavit nové, aby se měli opeření harcovníci kde zabydlet.
A začít můžeme i se sběrem prvních jarních bylinek: kořenu bršlice, čekanky, kostivalu, lopuchu, puškvorce, pýru a smetánky, březové kůry, pupenů a jehněd, listů medvědího česneku, kopřiv a dokonce i prvních květů plicníku, podbělu a violek. Při sběru si samozřejmě počínáme ohleduplně, aby po nás nezůstala spoušť jako po nájezdu divokých čuňat.

Březnové svátky: Mezinárodní den žen (8.3.), sv. Cyril a Metoděj (9.3., dnes 5.7.), sv. Řehoř (12.3.), sv. Josef (19.3.), Zvěstování Panny Marie (25.3.), Velikonoce (s tím, že Boží hod velikonoční může jako pohyblivý svátek připadnout na termín mezi 21.3. až 24. 4.)


Březnové pranostiky

  • Bouřka v březnu klade na dobrý rok.
  • Březen bez vody, duben bez trávy.
  • Březen hřmí – květen sněží.
  • Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem, máj, vyženem kozy v háj.
  • Březnový sníh škodí polím.
  • Druhdy i v březnu hýl na nos se posadí.
  • Lépe býti od hadu uštknutu, nežli v březnu od slunce ohřitu.
  • Suchý březen, chladný máj – bude humno jako ráj.
  • Suchý březen, mokrý máj – bude humno jako ráj.
  • Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
  • Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po velikonocích.
  • V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.
  • Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
  • Březen vlhký, rmutný - sedlák smutný.
  • Jak prší v březnu, sněží v máji.
  • V březnu dvě putny vody a jedna lžíce bláta, v říjnu jedna lžíce vody a dvě putny bláta.
  • V březnu sedlák stromy ořezává, ale kabát ještě nesundává.
  • Lépe od hada být uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
  • Zima, kterou březen nese, dlouho s nám ještě třese.
  • Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
  • Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
  • V březnu vítr věje, hojná úroda se směje.
  • Začnou-li v březnu měkké větry, navracují se laštovice.
  • Hřímání března měsíce znamená veselý a úrodný rok.
  • I když pluh v březnu zemi ryje, přeci zima ještě žije.
  • Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
  • Kukačka, která v březnu kuká, čáp, který tluká, a divoké kachny na příletu oznamují teplé jaro.
  • V březnu stár - boj se már.
  • V březnu hřmí na teplo a na časy.
  • Březnový hrom - pozdní hlad.
  • Laštovice letí, zvěstují podletí.
  • Březnového slunka je pořídku.
  • Březnový prach úrodu zlatí.
  • V březnu sýkora volá: Rozsívej! Rozsívej!
  • V březnu prach - jistý hrách.
  • Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i docela zalehne.
  • V březnu vítr z břízy fouká (= bývá ostrý a řezavý jak březové metly).
  • Březnové slunce od nohou studí.
  • V březnu když se práší, stromy brzo raší.
  • Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.
  • Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
  • Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
  • Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby měl zmrznout.

Další díly seriálu Lidový rok v pranostikách


Březen v pranostikách
Srpen v pranostikách
Září v pranostikách
Říjen v pranostikách
Listopad v pranostikách
Prosinec v pranostikách

SPOLEK AUTORŮ, Lidová kultura - národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 
1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2007, 636 str., ISBN 978-80-2041-712-1
VEČERKOVÁ, Eva Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře
1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2015, 512str. ISBN 978-80-7429-627-7
LANGHAMMEROVÁ, Jiřina České tradice v proměnách času
1. vyd. Praha: NLN, 2017, 383 str., ISBN 978-80-7422-500-0
https://www.pranostik.cz
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3372
https://www.pranostik.cz

Komentáře

Líbí se vám