Květen v pranostikách


To, že pátý měsíc našeho kalendáře vděčí za své jméno květům, kterých je v tuto dobu příroda plna, není asi třeba vykládat. Budeme-li se pídit po původu tohoto názvu, narazíme na všeobecně rozšířené tvrzení, podle kterého se slovo květen poprvé objevilo coby poetismus v Jungmanově překladu Chateaubriandovy novely Atala z roku 1805. Někteří jazykovědci dnes tuto variantu zpochybňují a přiklání se k názoru, že slovo květen není Jungmanův novotvar, ale naopak nářeční pozůstatek původního staroslovanského termínu, který Jungman - znalec českého jazyka - jen oprášil a obratně použil. Ať už tomu bylo jakkoliv, tento jeho obrat zaznamenal u široké veřejnosti značný ohlas a brzy se rozšířil natolik, že v běžné češtině zcela nahradil slovo máj, které tak dnes vnímáme už jen jako archaickou libůstku vyhrazenou pouze básníkům. A to už vůbec nemluvím o názvech jako trnopuk či tráveň, kterými se tento měsíc také kdysi pyšníval.

Před přechodem z juliánského na gregoriánský kalendář býval květen třetím měsícem v roce. Staří Římané ho pojmenovali Maius na počest bohyně růstu Maii (srovnejte s dnešními tvary mai, May, mei, máj) a slavili během něj několik významných svátků. Na období mezi 28. dubnem a 3. květnem připadala takzvaná floralia - slavnosti bohyně květeny Flóry, nevázané a divoké, při kterých nebyla nouze o různé výstřelky a obscénnosti. 1. květen byl svátkem plodnosti, panenství a žen, na jehož oslavy měli všichni muži přísný zákaz vstupu. Kolem 15. května se pak držely oslavy věnované bohu Merkurovi - patronu obchodu, zisku a cestování.

Archaické obyvatelstvo zbylé části Evropy, Keltové, Slované, Germáni i další národy a kmeny, se v tuto dobu těšily z období raného léta, světla tepla a plodnosti, jehož příchod byl předznamenán přelomovými svátky dubna a května (Beltain, Noc ohňů, Valpuržina noc, Jarní dědkové apod.). Květnové dny a zejména noci se nesly ve znamení sexuality a milostného života a lásky. Lidé si volili své partnery, vzájemně si vyjadřovali zájem a náklonnost, začínali nové vztahy a prohlubovali ty stávající. Milovali se ve volné přírodě a někdy také pořádali rozverné hry a dívčí války - zábavné a dráždivé jinotaje symbolizující první sexuální zkušenost. To vše se promítalo do zvyků a tradic, z nichž některé jsou tu s námi až do dnešních dní.

V naší lidové tradici bývalo v průběhu celého května zvykem vztyčovat máje. Zelené stromy (falus) pronikající věncem (jóní) nesly jasnou sexuální symboliku, měly ale také funkci ochrannou a blahonosnou. Menší májky stavěli mládenci před domy svých milých jako výraz své oddanosti a hlubokých citů. Z květin, peříček či kamínků se vysypávaly chodníčky lásky spojující navzájem domy milenců a milostná vyznání se také psala vápnem na vrata či na cestu před stavením. Na 1. máje měla být každá žena i dívka políbena pod rozkvetlým stromem, aby zůstala čerstvá a neuschla.

Po liturgické stránce byl květen měsícem úcty Panně Marii. Večerní mariánské pobožnosti naplněné zpěvem, modlitbami a litaniemi probíhaly často venku, přímo pod vlahou oblohou, u svatyní a soch k nimž se také, tentokrát jako projev hluboké úcty, stavěly opentlené májky a máje.

Květen jako období rozpuku a obnovy vegetačních sil byl obecně považován za mimořádně šťastné období. Zvířata narozená v tomto měsíci měla být zvlášť vhodná k dalšímu chovu. Májové mléko nadojené po prvním jarním výhonu mělo mít zázračnou léčivou moc. Květnová novorozeňátka se podle lidové pověry mohla těšit na krásný a šťastný život, ačkoliv kojencům odstaveným v tomto měsíci naopak hrozilo časné zešedivění. Zázračné léčivé a kosmetické účinky byly přičítány májové zeleni a rose a věřilo se také na sílu květnového hřmění a možnosti jejího přenosu na člověka (když se v máji ozve hrom, chyť si kámen, nebo strom). 

Existuje pouze jediná oblast lidského života, pro kterou je podle lidové tradice měsíc květen naprosto nevhodný, a tou jsou svatby. Tato představa je dodnes rozšířena u řady evropských národů a patrně má kořeny už v období antiky. Její přesný původ není znám a v kontextu května - měsíce lásky a zamilovaných - nám dnes nedává příliš smysl. Někteří etnologové se však domnívají, že vychází ze zcela racionální úvahy, podle které je nevhodné počít dítě v podletí a přivést ho tak na svět v lednu, v době největší bídy a nedostatku.

V květnu se poprvé vyhání dobytek na pastvu, stříhají se ovce a po ledových mužích už je možné volně vysazovat také náročné druhy rostlin, jako jsou například dýně, melouny a tykve, cukety i exotické artyčoky, rajčata, papriky a lilky. V polovině měsíce sejeme fazole, kukuřici a čekanku pro rychlení puků. Pokud už jsme snědli jarní úrodu salátů a mrkve, můžeme si na jejich místo zasít nová semínka pro pozdní sklizeň a spolu s nimi také červenou řepu, cibulku sazečku a rukolu. Do truhlíků i záhonů vysázíme okrasné letničky, ale také teplomilné bylinky, jako je například bazalka. Volná místa můžeme dosévat rychle rostoucími letničkami jako je například měsíček, lichořeřišnice, či mohutné a krásné zářivky.

Květen je obdobím sběru hlohového, borůvkového, malinového a ostružinového listí, bezových, heřmánkových, lipových, akátových a vlaštovičníkových květů a kvetoucí nati mateřídoušky, mařinky, kontryhele a rdesna. Chcete-li to tedy stihnout všechno, budete se mít co otáčet.

Květnové svátky: sv. Filip a Jakub, Svátek práce (1.5.), sv. Florián (4.5.), Den vítězství (8.5.) tři ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác (12., 13. a 14.5.), sv. Žofie (15.5.), sv. Jan Nepomucký (16.5.), sv. Urban (25.5.), Svatodušní svátky - Letnice (pohyblivé, mezi 10.5. a 13.6.), Slavnost těla a krve Páně (pohyblivý, mezi 21.5. a 24.6.)


Květnové pranostiky


  • V máji nemá pastuchovi oschnout hůl, aby byl úrodný rok.
  • Chladný máj s vlhkým červnem plní stodoly obilím a stohy senem.
  • Studený máj - v stodole ráj.
  • Suchý březen, chladný máj, bude humno jako ráj.
  • Chladno a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají.
  • Je-li v květnu večer tráva zarosená, hojně bude vína, hojně sena.
  • V máj vlhko, chladno, bude vína na dno.
  • Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
  • Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.
  • Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
  • V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá.
  • Květen-li se větrem, červen deštěm plní, sejpky nazvíce i bečky plní.
  • V máji hřímoty nedělají trampoty.
  • Když se v máji blýská, sedlák si výská.
  • Jestli v máji neprší, červen to dovrší.
  • Deštivý květen, žíznivý říjen.
  • Chladný květen bude-li rosti, mnoho sena budeš kositi.
  • Bujný květ, plný úl.
  • Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí, ale o svatém Jáně ani za vodu ve džbáně.
  • Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
  • Chladný květen, červen vlažný, pro sýpky a sudy blažný.
  • Když kvete chrpa, za čtyři neděle chop se srpa.
  • Máj otevírá ráj.
  • Svatba v máji volá na máry.
  • Když je v květnu plný měsíc a není oblaky zastřený, tehdy zmrazuje ovocný květ, takže jej zahubí.
  • Tři májové deště zaplaví celou českou zem.
  • Máj zdravým skýtá života mnohé slasti a nemocným na neduhy léky a masti.
  • V květnu je slyšet trávu růst.
  • Květnové mrazy nahání slzy.
  • Májový roj stojí za plnou fůru sena, červnový roj ceny nemá.
  • Májové deště žito neodplaví.
  • Je-li v květnu mnoho bouřek, bude velmi větrné léto.
  • Kdo chřipku má v máji, třicet dní má ji.
  • Májové roje jsou nejlepší, svatojánské a ještě petropavlovské jsou dobré, markétské špatné a srpnové rojení již k ničemu není.
  • Rád by se oženil, květen však brání.
  • Na vesno pastvy dobytka začínají v prvé dny májové.
  • Máje měsíce jestli hřmí, větry veliké, hojnost obilí a svornost mezi lidmi to znamená.
  • Máj teplo dává a stromy květem zdobívá.
  • V máji nám jasný den šíří, když páni a panny mají spolu procházení, do zahrady i do vinice, do sádku i do štěpnice.
  • Hřmí-li hodně v květnu, vyhrál sedlák sázku.
  • Nežeň se v máji, budeš hned v ráji.
  • Teplo v máji, seno v háji.
  • Svatby v máji šťastné nebývají.
  • Když kvete bez, ať kvete víno.
  • Květen vodu nosí, červen louky kosí.
  • Májová voda vypije víno.
  • Až přijde máj, vyženeme kozy v háj.
  • V půli května po mrazech je veta.
  • Kdo se v máji ožení, přivodí si soužení.
  • Slavík zpívá v háji až za tepla v máji.
  • Máj a září jsou branami léta.
  • V máji se rok teple pousměje a květy vzplane.
  • Májová kapka platí nad dukát.
  • Teče-li v máji voda z luk, poteče ze stájí mléko.
  • Květen - čas z květin pleten.

Další díly seriálu Lidový rok v pranostikách


Květen v pranostikách
Srpen v pranostikách
Září v pranostikách
Říjen v pranostikách
Listopad v pranostikách
Prosinec v pranostikách

SPOLEK AUTORŮ, Lidová kultura - národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 
1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2007, 636 str., ISBN 978-80-2041-712-1
VEČERKOVÁ, Eva Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře
1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2015, 512str. ISBN 978-80-7429-627-7
LANGHAMMEROVÁ, Jiřina České tradice v proměnách času
1. vyd. Praha: NLN, 2017, 383 str., ISBN 978-80-7422-500-0
https://www.pranostik.cz
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3372
https://www.pranostik.cz
https://is.muni.cz/th/125074/ff_m_b1/
http://www.milujemebylinky.cz

Komentáře

Líbí se vám